Pavučina budoucnosti (Threeiscompany a Jaro Viňarský: I hope I will)

Po fran­couz­ských Les Ido­les a němec­ké Fran Díaz vstou­pil do rám­ce 28. roč­ní­ku mezi­ná­rod­ní­ho fes­ti­va­lu sou­čas­né­ho tan­ce Bra­ti­sla­va v pohy­be čes­­ko-slo­­ve­n­ský cho­re­o­graf Jaro Viňar­ský, a slo­ven­ská taneč­ni­ce Soňa Feri­en­čí­ko­vá. V jed­no­du­ché jevišt­ní meta­fo­ře spo­le­čen­ské­ho myce­lia, v němž se pří­běhy splé­ta­jí v osu­dy, a pře­ko­na­né pře­káž­ky se stá­va­jí výztu­ží scho­diš­tě, po kte­rém stou­pá­me vstříc výzvám budouc­nos­ti, se mísí s pří­běhy mar­gi­na­li­zo­va­ných, opo­mí­je­ných, jejichž pří­běh je sly­šet… Pokra­čo­vat ve čte­ní Pavu­či­na budouc­nos­ti (Thre­e­is­com­pa­ny a Jaro Viňar­ský: I hope I will)

Roztříštěné tělo vnitřního chlapce. El Hijo Daniela Abreu v Bratislavě

Bra­ti­slav­ský fes­ti­val sou­čas­né­ho tan­ce a cho­re­o­gra­fie Bra­ti­sla­va v pohy­be zahá­jil již před týd­nem, a mož­ná z toho důvo­du je v jeho dra­ma­tur­gii fas­ci­nu­jí­cí sólo špa­něl­ské­ho cho­re­o­gra­fa Danie­la Abreu El Hijo (Syn/Syn Boží) zařa­ze­no až v této fázi, aby se dyna­mic­ky stří­da­ly vrcho­ly. Po tom úvod­ním stou­pá­ní, po hra­vých Mik­ro­svě­tech Sabi­ny Boč­ko­vé a Jazmí­ny Pik­to­ro­vé, při­chá­zí hlou­ba­věj­ší, arche­ty­pál­ní a ritu­a­lis­tic­ké zamí­ře­ní pohle­du na dět­ství a vztah syna s otcem, či otcov­skou posta­vou.… Pokra­čo­vat ve čte­ní Roz­tříš­tě­né tělo vnitř­ní­ho chlap­ce. El Hijo Danie­la Abreu v Bratislavě