Marcela Benoni vystudovala tanec na Pražské konzervatoři, obor choreografie na HAMU a Divadelní a taneční školu MUDRA Maurice Béjarta v Bruselu. Tančila v Baletu Národního divadla v Praze a Laterně Magice, kde také vytvořila několik choreografií. Dále choreograficky spolupracovala s Národním divadlem, Státní operou Praha, VUS UK, tanečním souborem Paraboly a s českými operními a činoherními soubory i v českých a zahraničních filmech. Pedagogicky působila na Taneční konzervatoři, Tanečním centru Praha, v Rheinische Musikhochschule Kolín nad Rýnem. Nyní učí na DAMU a Pražské konzervatoři.
Od 90.let se věnuje se publicistice — Právo, Taneční aktuality, Opera Plus, Taneční zóna. Dříve přispívala do Lidových novin, Divadelních novin, Tanečních listů, Taneční sezóny a Hudebních rozhledů.
Petronela Ela Brotková (1999) Jsem Petronela, zkráceně Ela. Mám ráda autenticitu, odvahu a houževnatost. Vystudovala jsem bakalářský stupeň Katedry divadelních studií na DF VŠMU v Bratislavě. Aktuálně si dokončuji magisterské studium na Katedře teorie a kritiky DAMU v Praze. V budoucnu bych se chtěla stát profesionální kritičkou, autorkou, dramaturgyní a pedagožkou. Někde v podvědomí mám zároveň stále touhu pracovat i jako psycholožka. Ráda bych smysluplně pomáhala těm, kdo to potřebují. K divadlu mě zavedla zvědavost, touha prohloubit vlastní kreativitu, empatii a vůbec osobnost jako takovou. Zaměřuji se hlavně na feministické a genderově citlivé divadlo, ale baví mě i kvalitní psychologická činohra nebo také bizarní, ale smysluplná alterna. Mám ráda, když divadlo provokuje a podněcuje k hlubšímu přemýšlení. Divadlo je věčná magie… Jsem vděčná, že se mi „vetřelo“ do života!
Veronika Holečková je divadelní publicistka, pedagožka a kritička-in-progress. Vystudovala Divadelní vědu na FFUK, během níž absolvovala stáž v Dánsku. V roce 2019 začala působit v Divadelních novinách a příležitostně se její texty objevily i v Loutkáři. Na amatérské úrovni se věnovala psaní do přehlídkových zpravodajů a divadelní režii, absolvovala Kurz o praktické režii vedený režisérem Milanem Schejbalem a dramaturgem Luďkem Horkým. V současnosti působí jako publicistka pro Divadelní noviny, Divadelní net, časopisy DÍLO a portál Opera PLUS.
Annabelle Antoinette Houngbedji je v současnosti studentkou bakalářského dvouoboru Divadelní a Filmová studia na Palackého Univerzitě v Olomouci a mimo jiné působí jako autorka v rámci studentské platformy Divá báze. Svou pozornost aktuálně směřuje k malým scénám v rámci českého divadla a body-based art.
Vladimír Hulec (1958) Šéfredaktor Taneční zóny (od roku 2014). Divadelní a kulturní publicista, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (1984). V letech 1978 – 1991 člen Studia pohybového divadla Niny Vangeli, na jaře 1989 zakladatel a od té doby vedoucí a performer Alternativní scény Propast, v letech 1989 (jaro) – 1990 vydavatel samizdatových Pohybových novin. V letech 1993 – 2024 redaktor Divadelních novin, v roce 1994 šéfredaktor Tanečních listů. Porotce festivalů amatérského experimentujícího divadla. Spolu s Janem Dvořákem v roce 1993 zakladatel a do roku 2013 kurátor festivalu …příští vlna/next wave…, v jehož rámci vydával roční revue Orghast. Autor či spoluautor několika dalších divadelních/teatrologických publikací (Příští vlna/Next wave, 1996; Skoč do propasti!, 2000; Vladimír Morávek – U nás nudou neumřete, 2004; Divadla svítící do tmy, 2006; Eva Tálská – Se mnou smrt a kůň, 2011; Kmeny, 2011).
Irena Iškievová (1986) Absolventka Ostravské Univerzity, katedry výtvarné výchovy, a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, katedry divadlo a výchova. Je badatelkou pro Hadivadlo a lektorkou a koordinátorkou projektu Malujeme hudbu. Učí na SŠ předměty výtvarná výchova, dramatická výchova a sociální interakce. Spolupracuje na rozvoji galerijní a muzejní pedagogiky. Dlouhodobě se věnuje uchování umění a kultury (restaurování uměleckých děl, archivní a badatelská činnost pro Hadivadlo, spolupráce s Asociací Babylon). Její specializací je umění a jeho performativní přesahy. Několik let hrála loutkové divadlo, vedla dílny s arteterapeutickými prvky Terapie loutkou a podílela se na projektech zaměřených na podporu čtenářství ve specifických skupinách, jejichž výstupem byla mobilní aplikace a tištěná kniha. V současné době se věnuje projektům spojeným s archivační a paměťovou stopou v oblasti kultury a umění.
Tereza Kubalová aktuálně studuje navazující magisterský dvouobor Divadelní studia a Rozhlasová a televizní studia na KDFS UP v Olomouci. V rámci své diplomové práce se věnuje výzkumu současných teoretických konceptů zabývajících se Festival Studies. Svou pozornost věnuje taktéž metodám zkoumající současné body-based arts.
Tomáš Kubart, hlavní redaktor a editor i‑TZ, vědecko-výzkumný pracovník Oddělení pro výzkum moderního českého divadla na Ústavu pro českou literaturu AV ČR, a Kabinetu pro studium českého divadla IDU. Zabývá se performativitou, zejména českým akčním uměním a vídeňským akcionismem, a českým dramatem dvacátého století … a tancem!
Tereza Vorlíčková v současnosti studuje magisterskou sociální antropologii a bakalářskou psychologii v Brně. Několik let strávila na taneční konzervatoři a psávala poezii. Zajímá ji, jak posthumanistické perspektivy otevírají nové způsoby vnímání světa skrze zauzlovávání vztahů. V akademické práci se tomu věnovala na příkladu uměleckého studia v Lisabonu. Nyní zkoumá, co mohou procházky indickým Vrindavanem vypovědět o významu upřené pozornosti. Je ráda, že může psát a díky tomu kulturu i žít.