Taneční zóna

Keď minu­lo­roč­ný Kiosk, etablo­va­ný žilin­ský fes­ti­val taneč­né­ho a per­for­ma­tív­ne­ho diva­dla, ozna­či­li jeho kurá­to­ri čís­lom 1, zaváňa­lo to vyst­úpe­ním zo zau­ží­va­ných koľa­jí a novým nádychom pri hľa­da­ní dra­ma­tur­gic­kých a pro­dukč­ných mož­nos­tí. Tak­to našli­apnu­té oča­ká­va­nia „inej“ éry bolo v ovzdu­ší cítiť po roz­pa­či­tom mot­te work in pro­gress o to sil­nej­šie. Zači­at­kom leta však zasi­a­hol emblé­mo­vý mul­ti­funkč­ný pries­tor S2 poži­ar. Stra­ta moder­né­ho plastového […]

Atmo­sfé­ra letoš­ní fra­n­­couz­sko-žďár­ské Kore­spon­Dan­ce se asi nej­přes­ně­ji otisk­la do per­for­man­ce Dan­ce with Chan­ging Parts, kon­cep­tu­ál­ní taneč­ní vari­a­ci na sklad­bu Music with Chan­ging Parts Phi­li­pa Glas­se — aneb jak se masa pro­mě­ní ve spo­le­čen­ství indi­vi­duí. Ačko­liv se pro­gram sklá­dal pře­váž­ně z novo­cir­ku­so­vých pro­duk­cí, tvář letoš­ní­ho, sed­mé­ho roč­ní­ku mezi­ná­rod­ní­ho fes­ti­va­lu utvá­ře­la sil­ná míst­ní komu­ni­ta a pod­ně­ty ke sna­ze o pře­kle­no­vá­ní pro­pas­tí mezi […]

Dovo­li­la jsem si ten­to titu­lek, pro­to­že obě díla, o kte­rých píšu, byla sexy a oprav­du stá­la za to. Korej­ská cho­re­o­gra­f­ka Eun Me Ahn při­nes­la na jeviš­tě Pon­ce dyna­mic­kou taneč­ní sku­pi­nu, doko­na­lý orga­nis­mus. Dosta­la nás ener­gií letu i taneč­ní­ky v pruž­ných barev­ných šatech v dyna­mic­kém super­ta­neč­ním catwal­ku. Nao­pak cho­re­o­gra­f­ka z Mada­gaska­ru Judi­th Oli­via Manan­te­na­soa nás pozva­la do hlub­ší­ho poe­tič­těj­ší­ho sóla, pro­sy­ce­né­ho intim­ním setkáním. […]

Fes­ti­val Nul­tý bod vstou­pil do dru­hé deká­dy své exis­ten­ce. Po před­cho­zích roč­ní­cích podo­ba­jí­cích se tan­ci mezi vej­ci, dra­ma­tur­gic­ké pře­šla­py pře­hlu­ši­ly výraz­né umě­lec­ké vstu­py a doko­na­le se letos obna­ži­la jeho názo­ro­vá nejis­to­ta a este­tic­ká netečnost.