Dužinatá. Pružná.

To, že má brit­ské duo The Che­mi­cal Bro­thers blíz­ko k tan­ci doká­za­lo již kul­tov­ním video­kli­pem k hitov­ce Hey Boy Hey Girl, kde na ni v rám­ci pár­ty v pro­slu­lém lon­dýn­ském klu­bu exta­tic­ky řádí desít­ky kost­liv­ců. Jejich nový video­klip Wide Open je opět napros­to mimo­řád­ný a tanec v něm má — jak jinak — hlav­ní roli.

Každý máme svůj hendikep

Cho­re­o­graf Jaro Viňar­ský uve­dl v lis­to­pa­du loň­ské­ho roku v Diva­dle Archa insce­na­ci Chy­bě­ní. O tom, jak je neta­neč­ník kata­pul­to­ván do jed­né z hlav­ních rolí, jsme si poví­da­li s jed­nou z akté­rek – Mar­ké­tou Stránskou.

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Do kin vstoupí pocta baletnímu mistrovi v komponovaném večeru

Cyk­lus Balet v kině při­ná­ší kom­po­no­va­ný balet­ní večer Rap­so­die / Dva holoub­ci, v němž si při­po­me­ne­me vše­stran­nou osob­nost cho­re­o­gra­fa Fre­de­ric­ka Ash­to­na. Ten obo­ha­til svě­to­vý balet ryzím ang­lic­kým sty­lem a stal se jed­ním z nej­vliv­něj­ších taneč­ních mis­trů 20. sto­le­tí. V jeho pozd­ním díle Rap­so­die je to pře­de­vším Ash­to­nův léty vytří­be­ný smy­sl pro tech­nic­kou vir­tu­o­zi­tu, zatím­co téměř o dva­cet let mlad­ší laš­kov­ná roman­tic­ká… Pokra­čo­vat ve čte­ní Do kin vstou­pí pocta balet­ní­mu mis­tro­vi v kom­po­no­va­ném večeru

Publikováno
V rubrikách Aktuality

Nekřič, když vyznáváš lásku

Vlám­ský sou­bor Ulti­ma Vez uve­de na pozvá­ní Diva­dla Archa v Pra­ze svo­ji novou insce­na­ci Spe­ak low if you spe­ak love… Wim Van­de­key­bus v této novin­ce před­klá­dá mis­tr­nou ana­lý­zu nej­sil­něj­ší­ho citu, kte­rý však může mít destruk­tiv­ní účin­ky, lás­ky. Toto téma je ucho­pe­no skr­ze kla­sic­ké pří­běhy, kte­ré se také sta­ly inspi­ra­cí pís­ní hudeb­ní­ka Mau­ra Pawlowské­ho v podá­ní cha­risma­tic­ké jiho­af­ric­ké zpě­vač­ky… Pokra­čo­vat ve čte­ní Nekřič, když vyzná­váš lásku

Publikováno
V rubrikách Aktuality

Na zdraví!

Tanec sám o sobě bývá poklá­dán za syno­ny­mum zdra­ví a ener­gie. Jak je to ale ve sku­teč­nos­ti se zdra­vím u těch, kte­ří se tan­ci věnu­jí den­ně a napl­no, těch, kte­ří s tan­cem spo­ji­li svůj osud – s pro­fe­si­o­nál­ní­mi taneč­ni­ce­mi a taneč­ní­ky? Na tuto otáz­ku odpo­ví­dá Zuna Kozán­ko­vá – sama taneč­ní pro­fe­si­o­nál­ka, kte­rá se ovšem už řadu let inten­ziv­ně věnu­je kom­plex­ní péči o zdra­ví… Pokra­čo­vat ve čte­ní Na zdra­ví!

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Mluvme, pišme, tvořme!

V rám­ci tře­tí série debat o sou­čas­ném taneč­ním umě­ní „Mluv­me o tan­ci“ pro­bě­hl 23. lis­to­pa­du v pořa­dí dru­hý večer zamě­ře­ný na umě­lec­kou kri­ti­ku. Deba­ta si poklá­da­la za cíl pro­dis­ku­to­vat a odpo­vě­dět na otáz­ky jaký­mi jsou zku­še­nost s umě­lec­kou kri­ti­kou na poli sou­čas­né­ho tan­ce, její kon­krét­ní podo­ba, iden­ti­ta kri­ti­ka a téma­ta, o nichž hovoří.

Publikováno
V rubrikách Recenze

Pohled na DEKKU se liší v očích toho, kdo se dívá…

Vol­né sdru­že­ní pro­fe­si­o­nál­ních uměl­ců DEKKADANCERS bylo zalo­že­no v roce 2009. U jeho zro­du stá­li cho­re­o­gra­fo­vé a taneč­ní­ci Vik­tor Kon­va­lin­ka, Tomáš Rych­et­ský a foto­graf Pavel Hej­ný. Nejen o for­mo­vá­ní nové gene­ra­ce DEKKADANCERS, úska­lích i rados­tech s ním spo­je­ných, ale i o pří­pra­vách insce­na­ce Žena za kul­tem, jsem si poví­da­la s Ondře­jem Vin­klá­tem, Ště­pá­nem Pecha­rem a Mar­kem Svo­bod­ní­kem, cho­re­o­gra­fy, taneč­ní­ky a sou­čas­ný­mi vůd­čí­mi osob­nost­mi DEKKADANCERS.

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Skrze civilizační smog zpět k sobě

foto: Michal Hančovský

Prý máme být „sami sebou“, dělat věci o svém. Indi­vi­du­ál­ně. Troš­ku ztra­ce­ní, ale vol­ní. Dob­ře, ale kde tako­vé úze­mí sama sebe leží? „Nedáv­no mě pře­padla tako­vá zvě­da­vost. Zača­lo mě zají­mat, kdo jsem a čím se odli­šu­ju od ostat­ních. A vždyc­ky, když mě něco tako­vé­ho napad­ne, zapo­me­nu na všech­no ostat­ní a sna­žím se tomu při­jít na kloub,“ píše na webo­vém… Pokra­čo­vat ve čte­ní Skr­ze civi­li­zač­ní smog zpět k sobě

Publikováno
V rubrikách Recenze

Sobecká sebekontrola

Ber­lín­ští doku-diva­­­del­­ní­­ci z Rimi­ni Pro­to­koll při­vez­li nasklon­ku lis­to­pa­du do praž­ské Archy více jak dva roky sta­rou insce­na­ci Kon­t­ro­la kva­li­ty. Její osno­vu tvo­ří pohnu­tý osud Marie — Chris­ti­ny Hallwa­chs, ženy na inva­lid­ním křes­le, kte­rá v ní záro­veň vystu­pu­je jako inter­pret vlast­ní­ho živo­ta. Vzhle­dem ke své­mu roz­sáh­lé­mu han­di­ca­pu je abso­lut­ně závis­lá na pomo­ci dru­hých, bez jejichž per­ma­nent­ní péče a dozo­ru by zemře­la.… Pokra­čo­vat ve čte­ní Sobec­ká sebekontrola

Publikováno
V rubrikách Recenze