Rubrika: Recenze

Tan­dem Kukuč­ka — Trpi­šov­ský je žolí­kem naší sou­čas­né diva­del­ní scé­ny – jejich tvor­ba má IQ, poezii i tajem­ství a brázdí žán­ro­vý oce­án od ope­ry k bale­tu. Zvyk­li jsme si na to, že Skutři (akro­nym jejich jmen zná snad v čes­kém diva­dle a tan­ci kaž­dý) umě­jí zpra­co­vat téma, mají cit pro struk­tu­ru insce­na­ce a čich na talen­ty. Zkrát­ka cho­dí­me na ně jako na jistotu. […]

V říj­nu, v rám­ci fes­ti­va­lu Čty­ři + čty­ři dny v pohy­bu, uve­dl reži­sér Jiří Havel­ka pod znač­kou sou­bo­ru Ver­Te­Dan­ce site-spe­­ci­­fic pro­jekt Nau­če­ná bez­moc­nost. Pro­sto­ry opuš­tě­ných sute­ré­nů býva­lých láz­ní budo­vy Orco napl­nil teh­dy strach, tíseň i nostalgie.

Pra­ha nedáv­no zaži­la vel­ko­le­pou taneč­ní udá­lost. Na jeviš­ti Národ­ní­ho diva­dla se ve dvou veče­rech roz­tan­či­la dvoj­ča­ta Otto a Jiří Bube­níč­ko­vi, kte­ří, coby pro­du­cen­ti, při­vez­li vlast­ní gala show Les Ballets Bubeníček.

Island­ský per­for­mer a reži­sér žijí­cí v Dán­sku, Kris­tján Ingi­mars­son, zalo­žil sou­bor Nean­der roku 1998. Jeho prá­ci cha­rak­te­ri­zu­je inter­dis­ci­pli­nár­ní pří­stup, kte­rý slu­ču­je prv­ky pan­to­mi­my, akro­ba­cie, klauni­á­dy a tance. 

Ze své­ho nedáv­né­ho poby­tu v Lon­dýně si při­vez­la naše kore­spon­dent­ka Šár­ka Švá­bo­vá mno­ho dojmů.  A pro­to­že je její  spe­ci­a­li­za­cí mimic­ké diva­dlo, navští­vi­la i něko­lik diva­del, kte­ré ten­to žánr v měs­tě nad Temží pre­zen­tu­jí.  Co vidě­la ten­to­krát? Muže v pyžamech!