Taneční zónaVeronika Holečková je divadelní publicistka, pedagožka a kritička-in-progress. Vystudovala Divadelní vědu na FFUK, během níž absolvovala stáž v Dánsku. V roce 2019 začala působit v Divadelních novinách a příležitostně se její texty objevily i v Loutkáři. Na amatérské úrovni se věnovala psaní do přehlídkových zpravodajů a divadelní režii, absolvovala Kurz o praktické režii vedený režisérem Milanem Schejbalem a dramaturgem Luďkem Horkým. V současnosti působí jako publicistka pro Divadelní noviny, Divadelní net, časopisy DÍLO a portál Opera PLUS.
Závan vůně jasmínu a povědomý pocit, jako když se člověk tiše vnoří do stránek podmanivé knihy a okolní svět přestane existovat. Tak by se dala ve stručnosti shrnout atmosféra nové inscenace Baron Prášil, která nedávno ožila na prknech Stavovského divadla. Jde o plnokrevnou a sebevědomou Laternu magiku, jež s lehkostí a bravurou propojuje balet, tanec, pantomimu, živé promítání i kreslení, loutky a operní […]
Ve dvacátých letech minulého století, v éře opojného období české divadelní avantgardy, se na scéně zjevila jako úkaz mladá, svéhlavá a neobyčejně talentovaná žena, která i přes nezdary na konzervatoři bytostně toužila stát se umělkyní a vlít do starých, melodramatických divadelních žil novou krev. Příběh o Jarmile Horákové je příběhem entuziastické bytosti bláznivě zamilované do života, do okouzlujícího světa slov, […]
Již během studií začal spolupracovat s Národním divadlem, později působil v Losers Cirque Company a nedávno obdržel Cenu generálního ředitele ND. Přesto se Matěj Petrák rozhodl opustit zázemí úspěšného souboru a jít vlastní, autorskou cestou. Založil festival Théseova loď, vyrábí loutky ze dřeva a hledá způsoby, jak dostat nonverbální divadlo k širšímu publiku. „Když někdo řekne: ‚Já bych na pantomimu nešel,‘ a pak odchází nadšený, tak jsem […]
Britský dramatik a režisér Alexander Zeldin je na současné evropské scéně známý svým nekompromisním, až klinickým přístupem k realismu. Jeho tvorba, často označovaná za „hyperrealistickou“, se dlouhodobě soustředí na tzv. neviditelnou třídu – lidí na okraji společnosti, prekarizované pracovníky a osudy, které v běžném životě často pomíjíme. Zeldinova poetika vychází z dlouhodobých rešerší a metody devised theatre, kdy finální tvar i text vznikají […]
„Domov“ podle slovníkových definic představuje místo spjaté s lidmi nám blízkými, v němž se člověk cítí v bezpečí a v klidu. Nemusí jít však o konkrétní fyzický prostor, nýbrž i o abstraktní koncept spojený s celou vlastní existencí/identitou. Všechny koncepty se však shodují v tom, že jde o něco našemu srdci blízkému. Jenže co v dnešním globalizovaném světě představuje domov? Lze si domov přenášet z místa na […]
