NORMA 2019: plato(nická) i (e)normní

Kdo měl to štěs­tí, a zaví­tal na ost­rav­ský fes­ti­val NORMA, kte­rý spo­lu po čtvr­té s míst­ní gale­rií PLATO pořá­da­lo praž­ské Stu­dio Hrdi­nů, stal se na dva dny svěd­kem vel­ko­le­pě intim­ních setká­ní, dosá­hl maxi­mál­ně orgas­tic­ké implo­ze, výbuchu niternosti.

Publikováno
V rubrikách Recenze

„Nevědět je svoboda“

Port­fo­lio Diva­dla X10 se dyna­mic­ky roz­růs­tá. Pořá­dá Diva­del­ní fes­ti­val Kut­ná Hora nebo fes­ti­val expe­ri­men­tál­ní elek­tro­nic­ké hud­by i řadu dal­ších akcí. Zatím posled­ním poči­nem je expe­ri­men­tál­ní plat­for­ma Y, kte­rá má pro­po­jo­vat výtvar­ní­ky, diva­del­ní­ky, taneč­ní­ky, teo­re­ti­ky, zkrát­ka všech­ny ote­vře­né duše. O jeho mož­né budouc­nos­ti jsem si poví­dal s jeho kurá­to­ry Annou Chrt­ko­vou a Petrem Dlouhým. 

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Geometrie má talent

Zákou­tí soci­ál­ních sítí a hlav­ně virál­ní videa. Tako­vý může být osud spous­ty kolek­ti­vů, kte­ré se vyda­li na talen­to­vé sou­tě­že a pak svůj um roz­ši­řu­jí pro­střed­nic­tvím dal­ších plat­fo­rem než jenom té tele­viz­ní. Tako­vou par­tou jsou i fran­couz­ský kolek­tiv Géo­métrie Vari­a­ble, kte­rý se obje­vil napří­klad v Ame­ri­ka má talent.

Na Novém Zélandu se vyrovnávají s terorem. Tancem.

Horeč­ka. Hněv. Pocit bez­mo­ci. Těž­ko si před­sta­vit situ­a­ci (dou­fám, že ješ­tě na dlou­ho ne, ale vzpo­meň­me na Uher­ský Brod rok 2015), kdy osa­mě­lý stře­lec zaú­to­čí v Čes­ké repub­li­ce. Jak se s tím vyrov­nat? Jak utr­pe­ní obě­tí i bliž­ních, zažít a… pochopit.

Opojný orient na prknech Královské opery v Londýně

Iko­nic­kým rus­kým bale­tem Baja­dé­ra pokra­ču­je sezó­na přímých pře­no­sů z Krá­lov­ské ope­ry v Lon­dýně. Od 13. do 26. lis­to­pa­du bude opoj­ný ori­entální svět kla­sického díla k vidě­ní také ve vybra­ných čes­kých kinech. 

Publikováno
V rubrikách Aktuality

Pionýr zbytečné práce

I když se to nezdá, úva­hy o podo­bě doko­na­lé­ho svě­ta mají spous­tu spo­leč­né­ho s neko­neč­ným pře­sou­vá­ním dat ve firem­ních tabul­kách, pojíž­dě­ním vyso­kozdviž­ným vozí­kem ve spe­dič­ních halách i úmor­ným rov­ná­ním zbo­ží do prázd­ných regá­lů. Všech­no jsou to čin­nos­ti úpl­ně zby­teč­né a přes­to vyčer­pá­va­jí­cí. Perfror­mer Vik­tor Čer­nic­ký se jimi širo­ce zao­bí­rá ve své scé­nic­ké ese­ji PLI. V gro­tesk­ní vizi hle­dá ide­ál­ní svě­to­vé… Pokra­čo­vat ve čte­ní Pio­nýr zby­teč­né práce

Publikováno
V rubrikách Recenze

Viktor Černický: Mým partnerem je objekt

S per­for­me­rem Vik­to­rem Čer­nic­kým mne čás­teč­ně spo­ju­je alma mater. Zají­ma­lo mne, jaká je ces­ta per­for­me­ra dří­ve stu­du­jí­cí­ho diva­del­ní vědu. 

Publikováno
V rubrikách Rozhovory