Ewan McLaren’s Energy Pathways

The seven­th edi­ti­on Baza­ar Fes­ti­val is just star­ting. Its the­me this year, We the Land­s­ca­pe, marks a defi­ni­ti­ve shift towards envi­ron­men­tal issu­es. I spo­ke to its dra­ma­turg and “spi­ri­tu­al father” Ewan McLa­ren about the land­s­ca­pe of the fes­ti­val today.

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Cesta energiemi Ewana McLarena

Začí­ná sed­mý roč­ník Baza­ar fes­ti­va­lu. Letos se s podti­tu­lem „Jsme kra­ji­na“ posou­vá k výraz­ně envi­ron­men­tál­ním otáz­kám. Jakou kra­ji­nou je fes­ti­val aktu­ál­ně jsem se ptal jeho dra­ma­tur­ga a „duchov­ní­ho otce“ Ewa­na McLarena.

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Macho (36) vs. TP (33): Úplně vše – Nic navíc

Tan­ci Pra­ha se poda­řil napl­nit ide­ál kaž­dé­ho tzv. vel­ké­ho fes­ti­va­lu. Při­vést – nej­lé­pe popr­vé – do domá­cí­ho kon­tex­tu guest star svě­to­vé­ho for­má­tu, na níž se sho­du­je laic­ká s odbor­nou veřej­nos­tí, a kte­rou ado­ru­jí diva­del­ní gee­ko­vé v glo­bál­ním měřít­ku. Pro lidi, kte­ří se dob­ře (příč­ně) ori­en­tu­jí v pro­sto­ru mezi diva­dlem, tan­cem a výtvar­nou insta­la­cí tak „posta­čí“ věta: Dimi­t­ris Papai­o­an­nou byl v Pra­ze.… Pokra­čo­vat ve čte­ní Macho (36) vs. TP (33): Úpl­ně vše – Nic navíc

Publikováno
V rubrikách Recenze

Macho (35) vs. Tanec Praha (33) No 1: Nádhera pachu – půvab šťáv

Pop je tro­chu pro­vo­ka­ce a taky tro­chu sku­teč­nost, s níž nikdo nepo­hne. Pop je. Pop pře­tr­vá­vá. Na pop se neu­mí­rá, a navíc na pop se umí nala­dit běž­ní inte­lek­tu­á­lo­vé stej­ně jako všich­ni ostat­ní. Pop osvo­bo­zu­je. Osvo­bo­zu­je jako insce­na­ce Gra­ces ital­ské cho­re­o­gra­f­ky Sil­vie Gri­bau­di, kte­rou odstar­to­val Tanec Praha.

Publikováno
V rubrikách Recenze

Do nitra tanečního gamingu

NINCS je taneč­ní film, či přes­ně­ji taneč­ní fil­mo­vá video­hra, kte­rá vychá­zí ze stej­no­jmen­né insce­na­ce a adap­tu­je her­ní prin­ci­py na scé­ně. Na otáz­ky odpo­ví­dá Dana Pala, autor­ka celé­ho kon­cep­tu, cho­re­o­gra­f­ka i performerka.

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Tektonika litoměřických desek

Tem­no­tu, byť tře­ba nee­xis­tu­je ve fyzic­ké for­mě nebo sku­pen­ství, je mož­né cítit na míle dale­ko, pro­to­že je zavr­ta­ná pod povr­chem země i v duších lidí. Sna­ha zachy­tit její esen­ci poté spo­ju­je rudol­fín­ské alchy­mis­ty s okult­ní­mi mysti­ky nacis­tic­ké­ho reži­mu. Dráž­dí i ústec­ký kolek­tiv KULT. Všem jde při­tom o totéž – dotknout se latent­ní­ho obsi­di­á­nu, leti­té­ho i nedáv­né­ho zla. Někdo k tomu potře­bu­je… Pokra­čo­vat ve čte­ní Tek­to­ni­ka lito­mě­řic­kých desek

Publikováno
V rubrikách Recenze

Vztyčení věže z nejvyšších

Sko­ro nikdo už pod­le mě nevě­ří tomu, že se pro­roc­ká stať Umber­ta Eca Ur-fas­­cism neslu­ču­je se sou­čas­nos­tí. Slu­ču­je. A to dost. Útlá bro­žu­ra s pře­kla­dem úchvat­né­ho pojed­ná­ní o koře­nech fašis­mu jako hnu­tí, ale není jedi­né, co si člo­věk ze stej­no­jmen­né per­for­man­ce odná­ší. Sku­pi­na per­for­me­rů v čele s Jaku­bem Got­twal­dem vede­ná inspi­ra­ce­mi z Eco­va tex­tu (a mož­ná vůbec) divá­ky pro­vá­dí laby­rin­tem neleh­kých… Pokra­čo­vat ve čte­ní Vzty­če­ní věže z nejvyšších

Publikováno
V rubrikách Recenze

NORMA 2019: plato(nická) i (e)normní

Kdo měl to štěs­tí, a zaví­tal na ost­rav­ský fes­ti­val NORMA, kte­rý spo­lu po čtvr­té s míst­ní gale­rií PLATO pořá­da­lo praž­ské Stu­dio Hrdi­nů, stal se na dva dny svěd­kem vel­ko­le­pě intim­ních setká­ní, dosá­hl maxi­mál­ně orgas­tic­ké implo­ze, výbuchu niternosti.

Publikováno
V rubrikách Recenze

„Nevědět je svoboda“

Port­fo­lio Diva­dla X10 se dyna­mic­ky roz­růs­tá. Pořá­dá Diva­del­ní fes­ti­val Kut­ná Hora nebo fes­ti­val expe­ri­men­tál­ní elek­tro­nic­ké hud­by i řadu dal­ších akcí. Zatím posled­ním poči­nem je expe­ri­men­tál­ní plat­for­ma Y, kte­rá má pro­po­jo­vat výtvar­ní­ky, diva­del­ní­ky, taneč­ní­ky, teo­re­ti­ky, zkrát­ka všech­ny ote­vře­né duše. O jeho mož­né budouc­nos­ti jsem si poví­dal s jeho kurá­to­ry Annou Chrt­ko­vou a Petrem Dlouhým. 

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Geometrie má talent

Zákou­tí soci­ál­ních sítí a hlav­ně virál­ní videa. Tako­vý může být osud spous­ty kolek­ti­vů, kte­ré se vyda­li na talen­to­vé sou­tě­že a pak svůj um roz­ši­řu­jí pro­střed­nic­tvím dal­ších plat­fo­rem než jenom té tele­viz­ní. Tako­vou par­tou jsou i fran­couz­ský kolek­tiv Géo­métrie Vari­a­ble, kte­rý se obje­vil napří­klad v Ame­ri­ka má talent.