Nedospělci ve změti obrazů

Málo­kte­rý čes­ký tvůr­ce je tak zatvr­ze­lý jako Miroslav Bam­bu­šek. Jeho ape­la­tiv­ní pro­jek­ty, kte­ré vět­ši­nou vychá­zí z genia loci býva­lých industri­ál­ních či jinak vyu­ží­va­ných objek­tů, pola­ri­zu­jí divác­kou obec. Tema­ti­zu­jí totiž „čes­ko němec­ké vyrov­ná­ní“ po roce 1945, pade­sá­tá léta i stav sou­čas­né západ­ní civi­li­za­ce. Po čtyř­le­tém celo­re­pub­li­ko­vém site spe­ci­fik cyk­lu Ces­ty ener­gie a insce­na­ci Qua­tro Mother Fuc­kers, kte­rou Bam­bu­šek vytvo­řil… Pokra­čo­vat ve čte­ní Nedo­spěl­ci ve změ­ti obrazů

Publikováno
V rubrikách Recenze

Kvůli divadlu jsem nelegálně a bez mapy přešel Alpy

Tvr­dí v násle­du­jí­cím roz­ho­vo­ru taneč­ník a cho­re­o­graf Oleg Sou­li­men­ko, jeden ze zakla­da­te­lů sou­čas­né­ho rus­ké­ho tan­ce a per­for­man­ce. Vra­cí se ke svým umě­lec­kým začát­kům, do tvr­dých „deva­de­sá­tek“ v Rus­ku, kde bylo mož­né, jak při­zná­vá, jenom impro­vi­zo­vat ale i ke dvě­ma klí­čo­vým sku­pi­nám rámu­jí­cím jeho kari­é­ru a nako­nec i důvo­dům své­ho pře­síd­le­ní do Vídně.

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Nemocnice je jeviště pravdy

Mar­ti­na Falá­ře jsem pozna­la jako člo­vě­ka s neu­tu­cha­jí­cí váš­ní pro nedi­va­del­ní pro­sto­ry, kte­ré  pod hla­vič­kou Depre­siv­ních dětí tou­ží­cích po peně­zích pro­dukč­ně kře­sal z pra­chu. Libo­val si v kon­tro­verz­ních inter­pe­ta­cích kla­sic­kých tex­tů a vyklou­be­né poe­ti­ce. Jed­nu ze svých insce­na­cí — Ber­nhar­do­vu Rit­ter, Dene, Voss — teh­dy ješ­tě s Jaku­bem Čer­má­kem per­for­mo­val v rám­ci byto­vé­ho diva­dla i u mě doma. Pak jsme se vět­ši­nou náhod­ně potká­va­li po diva­dlech… Pokra­čo­vat ve čte­ní Nemoc­ni­ce je jeviš­tě pravdy

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Panelák jako fetiš

Pro­jek­ty Jana Moc­ka jsou for­mál­ně znač­ně pro­měn­li­vé, jako­by stá­le hle­dal nové médi­um, kte­rým se pováž­li­vě při­blí­ží k hra­ni­ci mezi rea­li­tou a fik­cí. V posled­ní době k tomu vyu­ží­vá mul­ti­me­di­ál­ní tech­no­lo­gie a veřej­ný pro­stor. Ten mu slou­ží jako rámec smyš­le­né­ho pří­bě­hu, jež se záro­veň pro­lí­ná s reál­ným děním. Po nedáv­ném Play Under­ground, videowal­ku v gará­žích Národ­ní­ho diva­dla, kte­rý vytvo­řil s Táňou Šveh­lo­vou, se nyní… Pokra­čo­vat ve čte­ní Pane­lák jako fetiš

Publikováno
V rubrikách Recenze

Kdo zabil Malého prince a kdo Laternu magiku?

Loň­ský pokus vzkří­sit na Nové scé­ně poly­e­kran skon­čil roz­pa­či­tý­mi obráz­ky na plát­ně a něko­li­ka herec­ký­mi šar­že­mi scho­va­ný­mi za boha­tou výpra­vou. Dráb­ko­va insce­na­ce Podi­vu­hod­né ces­ty Jule­se Ver­na prin­cip Later­ny magi­ky v sou­čas­ném mul­ti­me­di­ál­ním svě­tě neob­há­ji­la. Letoš­ní sezo­nu se o to poku­sil reži­sér Vla­di­mír Morá­vek v Exupé­ry­ho Malém prin­ci, pohád­ko­vém pří­bě­hu o setká­ní chlap­ce z pla­net­ky B612 s pilo­tem, jehož stroj ztros­ko­tal na Sahaře. 

Publikováno
V rubrikách Recenze

Narace skrze dotek

Osa­mě­lé tělo, kte­ré je vysta­ve­no extrém­ní­mu fyzic­ké­mu vypě­tí. Pohyb jako očist­ný riu­tál nahra­zu­jí­cí absen­ci slov a pot taneč­ni­ce, jež smý­vá nevy­slo­vi­tel­né boles­ti. S tako­vým kon­cep­tem nepři­chá­zí sku­pi­na Spit­fi­re Com­pa­ny, jme­no­vi­tě reži­sér Petr Boháč, popr­vé. S úspě­chem si ho vyzkou­šel v insce­na­ci One Step Befo­re the Fall s vyni­ka­jí­cí Mar­ké­tou Vacov­skou a hudeb­ním dopro­vo­dem Len­ky Dusi­lo­vé. V nové insce­na­ci Vypra­věč je jedi­nou ženou… Pokra­čo­vat ve čte­ní Nara­ce skr­ze dotek

Publikováno
V rubrikách Recenze

Čtyři chlapi ve skafandrech, světlo a kouř ještě zážitek nedělají

Po his­to­ric­kých remi­nis­cen­cích ať už v řádu fikč­ní­ho svě­ta, mysti­fi­ka­ce či „autor­ské­ho pomní­ku“ se diva­dlo Vosto5 vrh­lo na pole vědec­ko­fan­tas­tic­ké. V novém zážit­ko­vém sci-fi dra­ma­tu Kolo­ni­za­ce, kte­ré před­sta­vi­lo v praž­ské Arše, se mělo inspi­ro­vat samot­ným pro­sto­rem diva­dla, evo­lu­cí a čes­ko­slo­ven­ský­mi sci-fi komiksy.

Publikováno
V rubrikách Recenze

Bez mrknutí oka vraždí a křísí Krista

Pábi­te­lé zno­vu­ob­je­vu­jí­cí sta­ré všed­ní před­mě­ty, jimž na jeviš­ti vra­cí krá­su a dáva­jí nový smy­sl a význam, i tak může­me vní­mat sku­pi­nu netra­dič­ních uměl­ců, vystu­pu­jí­cích pod názvem Han­da Gote research & deve­lo­p­ment. V diva­dle Alfred ve dvo­ře, kte­ré nad nimi drží ochran­nou ruku, uvá­dí tito scé­nič­tí alchy­mis­té novou insce­na­ci Erben: Sny.

Publikováno
V rubrikách Recenze

Sobecká sebekontrola

Ber­lín­ští doku-diva­­­del­­ní­­ci z Rimi­ni Pro­to­koll při­vez­li nasklon­ku lis­to­pa­du do praž­ské Archy více jak dva roky sta­rou insce­na­ci Kon­t­ro­la kva­li­ty. Její osno­vu tvo­ří pohnu­tý osud Marie — Chris­ti­ny Hallwa­chs, ženy na inva­lid­ním křes­le, kte­rá v ní záro­veň vystu­pu­je jako inter­pret vlast­ní­ho živo­ta. Vzhle­dem ke své­mu roz­sáh­lé­mu han­di­ca­pu je abso­lut­ně závis­lá na pomo­ci dru­hých, bez jejichž per­ma­nent­ní péče a dozo­ru by zemře­la.… Pokra­čo­vat ve čte­ní Sobec­ká sebekontrola

Publikováno
V rubrikách Recenze

Na Patriarších se v cirkusovém šapitó jen rozvláčně klábosilo

foto: Festival Za dveřmi

Vol­né usku­pe­ní her­ců, reži­sé­rů a výtvar­ní­ků Tea­tro Tatro zalo­že­né a po čtvrt sto­le­tí vede­né Ondre­jem Spi­šá­kem, se během léta dva­krát před­sta­vi­lo čes­ké­mu fes­ti­va­lo­vé­mu pub­li­ku. Mezi novo­cir­ku­so­vé per­for­me­ry  ho v čer­ven­ci pozval ředi­tel a dra­ma­turg Fes­ti­va­lu pou­lič­ní­ho diva­dla Za dveř­mi Jakub Vedral a v září při­ve­zl sou­bor vlast­ní adap­ta­ci Bul­ga­ko­vo­va romá­nu Majster a Mar­garé­ta také na mezi­ná­rod­ní fes­ti­val Diva­dlo do Plzně.

Publikováno
V rubrikách Recenze