Rubriky
Aktuality Contemporary dance Festivaly Reportáže Zahraničí

Tanec Praha 2026 (5) / Rave Lucid

Po roce jsme se opět vrá­ti­li na stře­chu praž­ských Doprav­ních pod­ni­ků, dnes WPP Cam­pu­su, abychom zhléd­li dal­ší fran­couz­ský street dan­ce. Ten­to­krát jej při­ve­zl taneč­ní hipho­po­vý sou­bor Mazelfre­ten dua taneč­ní­ka a vice­mis­t­ra svě­ta v elek­tro dan­ce Bran­do­na Mase­le­ho a hip hopo­vé taneč­ni­ce Lau­ry Defre­tin, zná­mých z mezi­ná­rod­ní batt­le scé­ny jako duo Miel a Nala.

A tak jako loni to byl záži­tek. Fyzic­ká radost z dyna­mi­ky pohy­bu, tepa­jí­cích ryt­mů a vzá­jem­né­ho pro­po­je­ní všech dese­ti akté­rů — pěti taneč­ní­ků a pěti taneč­nic roz­lič­ných etnik a fyzic­kých dis­po­zic. Vždy však skvě­le pohy­bo­vě dis­po­no­va­ných. Opro­ti loň­ské­mu sou­bo­ru Ama­ly Dia­no­ra tan­čí­cí­ho street dan­ce více akcen­to­va­li prá­ci rukou — ost­ré pohy­by ramen, paží, lok­tů a dokon­ce i dla­ní. Uby­lo sou­bo­jů (batt­le), mír­ně při­by­ly sku­pi­no­vé cho­re­o­gra­fie a občas vzni­kl i let­mý vztah pro­je­ve­ný takřka milost­ným obje­tím. Jinak si byly oba sou­bo­ry a jejich tech­ni­ky blíz­ké. Ame­ric­ký street dan­ce a fran­couz­ský electro dan­ce jsou děti jed­no­ho rodu, jed­né krve.

Letos dove­ze­ný electro dan­ce – prv­ní fran­couz­ský urbán­ní taneč­ní styl zalo­že­ný na výraz­né prá­ci paží a ryt­mu electro, hou­se a tech­no hud­by – vzni­kl v paříž­ských klu­bech nul­tých let toho­to sto­le­tí a rych­le se šířil díky inter­ne­tu a sdí­le­ným videím. Medi­ál­ní explo­ze kolem znač­ky Teckto­nik z něj uči­ni­la mód­ní trend, ale under­groun­do­vá komu­ni­ta styl dál roz­ví­je­la jako živou, glo­bál­ní kul­tu­ru pro­po­ju­jí­cí taneč­ní­ky napříč kontinenty.

Víc znát netře­ba. Nedo­ká­žu o tom­to tan­ci — či spí­še osla­vě pohy­bu a sku­pi­no­vé souná­le­ži­tos­ti — napsat nic zásad­ní­ho. Je to jako když poslou­chá­te lido­vou hud­bu, reg­gae či punk. Jste sou­čás­tí radost­né­ho obřa­du, udá­los­ti, osla­vy vol­nos­ti. Je tře­ba se vcí­tit, zapo­jit do prou­du, pokud mož­no i při­dat. Prvot­ní je ener­gie ryt­mů, hud­by a pohy­bu, jež pro tu chví­li utvá­ří komu­ni­tu. A pod­po­ra a důvě­ra jeden v dru­hé­ho, ať jsme jaké­ho­ko­li vyzná­ní, jaké­ko­li bar­vy ple­ti. Vše ostat­ní je ved­lej­ší, byť i este­ti­ka je úchvat­ná. Vychá­zí z pra­zá­kla­dů samot­né­ho street dance.

Na vol­nou plo­chu stře­chy WPP Cam­pu­su s výhle­dem na cen­t­rum Pra­hy s vévo­dí­cí tele­viz­ní žiž­kov­skou věží při­šlo deset per­for­me­rů a per­for­me­rek a za zvu­ků elek­tro-hud­by plné razant­ních taneč­ních ryt­mů nabí­ze­lo růz­né tech­ni­ky a pro­je­vy street dan­ce — spo­leč­ně i v sólech due­tech či vět­ších usku­pe­ních. Měli na sobě vol­ná oble­če­ní a na nohou poho­dl­nou obuv (vesměs tenis­ky) a uží­va­li si. A radost pře­ná­še­li i na pub­li­kum. Naroz­díl od loň­ska neby­li divá­ci na kon­ci vyzvá­ni k tomu se při­dat, ale i tak to vše­mi šilo.

Pro nezna­lé vyu­ži­ju cha­rak­te­ris­ti­ky pro­duk­ce, jak ji najde­te na strán­kách sou­bo­ru a v pro­gra­mu Tan­ce Praha:

Rave Lucid pro­mě­ňu­je ener­gii electro dan­ce v inten­ziv­ní kolek­tiv­ní záži­tek. Str­hu­jí­cí, fyzic­ky nakaž­li­vý ryt­mus vta­hu­je divá­ky do sdí­le­né­ho sta­vu na pome­zí klu­bo­vé extá­ze a pre­ciz­ní sou­čas­né cho­re­o­gra­fie. Per­for­man­ce je ener­gic­kou poctou této komu­ni­tě for­mo­va­né na pome­zí klu­bo­vé kul­tu­ry a taneč­ních batt­lů. Sou­bor Mazelfre­ten pro­po­ju­je hyp­no­tic­ké sku­pi­no­vé cho­re­o­gra­fie se syro­vou silou fre­esty­lu a roz­ví­jí electro dan­ce jako pul­su­jí­cí kolek­tiv­ní orga­nis­mus. Cho­re­o­gra­fie pra­cu­je s prin­ci­py street dan­ce – s výbuš­nos­tí, gra­da­cí a cyk­lič­nos­tí pohy­bu. Ener­gie se vrst­ví, láme, zklid­ňu­je a zno­vu nabí­rá na síle, až vytvá­ří téměř hyp­no­tic­ký úči­nek. Sku­pi­na se pohy­bu­je jako jeden orga­nis­mus. Její ryt­mus urču­jí ost­ré akcen­ty i náh­lá zpo­ma­le­ní při­po­mí­na­jí­cí zasta­ve­ný čas. Pre­ciz­ní prá­ce paží, izo­la­cí a sil­ných mini­ma­lis­tic­kých detai­lů vyčle­ňu­jí­cích se z cel­ku posou­vá tělo za hra­ni­ce běž­né­ho vní­má­ní tan­ce. Pro­stor je neu­stá­le v pohy­bu: ener­gie prou­dí napříč celým jeviš­těm, for­my se roz­pa­da­jí a zno­vu sklá­da­jí, sku­pi­no­vá dyna­mi­ka se stří­dá s intim­něj­ší­mi momen­ty due­tů, v nichž se obje­vu­jí prv­ky kon­tak­tu a vzá­jem­né­ho naslou­chá­ní. Hud­ba zalo­že­ná na elek­tro a tech­no bea­tech není pou­hým dopro­vo­dem, ale hyb­nou silou – ryt­mus urču­je struk­tu­ru, napě­tí i směr dění. V závě­ru se ener­gie všech zúčast­ně­ných kon­cen­t­ru­je do exta­tic­ké­ho vyvrcholení.

Per­for­man­ce je str­hu­jí­cím zážit­kem pro pub­li­kum všech gene­ra­cí – pro znal­ce i pro ty, kte­ří tuto sub­kul­tu­ru obje­vu­jí popr­vé. Nabí­zí inten­ziv­ní, živou zku­še­nost plnou ener­gie, kte­rá se neu­stá­le pro­mě­ňu­je, dýchá, gra­du­je a zůstá­vá pří­tom­ná v těle ješ­tě dlou­ho po skon­če­ní představení.

Mazelfre­ten, Fran­cie — Bran­don Miel Mase­le et Lau­ra Nala Defre­tin: Rave Lucid. Cho­re­o­gra­fie: Bran­don Miel Mase­le et Lau­ra Nala Defre­tin, svě­tel­ný design: Judi­th Leray, hudeb­ní aranž­má: Nikit / Ino & Fille de Minu­it, kos­týmy: Sting Mase­le & Emma Deat. Per­for­me­ři a per­for­mer­ky: Téo Le Mino Cel­lier, Fili­pe Fran­cis­co Pere­i­ra Sil­va, Océ­a­ne Haja Maré­chal, Manu­e­la Emro­se Le Dae­ron, Ali­ce Aliche Lemon­nier, Adri­en Vexus Larra­zet, Marie Mariej­ua­na Leve­nez, Bran­don Miel Mase­le, Kha­led Cerizz Abdu­la­hi, Jade Jad­dow Mie­nan­di, Théa X23 Hag­gi­ag-Meier. Pro­duk­ce: Car­li­ne De Castro, pro­du­cent: Cie Mazelfre­ten, kopro­du­cen­ti: IADU La Villet­te, Thé­âtre de la Ville Dan­se Élar­gie, Ballet Nati­o­nal de Mar­seille – (LA) HORDE, DRAC ile de Fran­ce, Points Com­muns Nou­velle Scè­ne nati­o­na­le de Cer­gy-Pon­to­i­se — Val d’O­i­se, CDLP P.Doussaint GPS&O, DCA Phi­lip­pe Découflé. Zapod­po­ry: MTD d’Epinay, dépar­te­ment Sei­ne Saint-Denis et du mécé­nat de la Cais­se des Dépôts. Mazelfre­ten je pod­po­ro­ván nada­cí BNP Pari­bas. Pre­mi­é­ra 23. září 2022 v Lyo­nu, Fran­cie, kde před­sta­ve­ní slav­nost­ně otví­ra­lo 16. roč­ník taneč­ní­ho fes­ti­va­lu Kara­vel. Psá­no z hos­to­vá­ní 11. 6. 2026 na stře­še WPP Cam­pu­su v Pra­ze v rám­ci fes­ti­va­lu Tanec Pra­ha 2026.

///

Více o fes­ti­va­lu Tanec Pra­ha 2026 na i‑Tz:
Tanec Pra­ha 2026 (1) / Natu­ral Order of Things
Tanec Pra­ha 2026 (2) / Tana
Tanec Pra­ha 2026 (3) / Com­bat des lia­nes
Tanec Pra­ha 2026 (4) / Mit­bar­be­rot / Taran­to Aleatorio

Autor: Vladimír Hulec

(1958) Šéfredaktor Taneční zóny (od roku 2014). Divadelní a kulturní publicista, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (1984). V letech 1978–1991 člen Studia pohybového divadla Niny Vangeli, na jaře 1989 zakladatel a od té doby vedoucí a performer Alternativní scény Propast, v letech 1989 (jaro) – 1990 vydavatel samizdatových Pohybových novin. V letech 1993–2024 redaktor Divadelních novin, v roce 1994 šéfredaktor Tanečních listů. Porotce festivalů amatérského experimentujícího divadla. Spolu s Janem Dvořákem v roce 1993 zakladatel a do roku 2013 kurátor festivalu …příští vlna/next wave…, v jehož rámci vydával roční revue Orghast. Autor či spoluautor několika dalších divadelních/teatrologických publikací (Příští vlna/Next wave, 1996; Skoč do propasti!, 2000; Vladimír Morávek – U nás nudou neumřete, 2004; Divadla svítící do tmy, 2006; Eva Tálská – Se mnou smrt a kůň, 2011; Kmeny, 2011).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *