Tiskové prohlášení týmu Tance Praha k aktuální situaci spojené s nepřidělením dotace ze strany Ministerstva kultury ČR.
Žij a nechej žít?!
V absurdní době krácení rozpočtu státu na živé umění je žinantní cílit „do vlastních řad“, ale situace si to žádá. Grantová komise MK ČR pro tanec totiž činností části svých členů neomylně pokračuje v cílené likvidaci vlastní „konkurence“. Trnem v oku jim je Tanec Praha, etablovaná neziskovka fungující od roku 1991, jejíž roli v rozvoji současného tance v ČR může sotva kdo popřít.
Již třetím rokem čelí Tanec Praha kampani, jejímž cílem je likvidace po 35 letech existence. Grantová komise Ministerstva kultury pro tanec letos neudělí Tanci Praha žádné dotace ani na divadlo Ponec, ani na Českou taneční platformu. O prostředcích přitom rozhodují lidé, kteří jsou prokazatelně ve střetu zájmů, např. Petr Boháč (Palác Akropolis, Spitfire Company) či Josef Bartoš (Dance Context). Podíváme-li se na jejich projekty, rozhodně s nulou neodešli.
Koncem roku 2023 vyběhla na sociálních sítích Petra Boháče výzva Za Tanec Praha, kterou uměle vytvořil, a živil tak konflikt mezi umělci, kteří po řadu let využívali podporu a zázemí právě Tance Praha vedeného Yvonou Kreuzmannovou. A z nichž se někteří, bez jediného racionálního vysvětlení, postavili právě proti Tanci Praha. Prohlášení několika členek tehdejšího týmu korespondují s členstvím jedné z nich ve stávající komisi MK ČR a také s výrazně nadhodnocenou podporou všech aktérů, kteří z Ponce odešli. Můžeme si klást otázku, zda je to náhoda?
Opustit zázemí jedné scény je běžnou a často i zdravou součástí profesního vývoje. Součástí kulturního prostředí však bývá také respekt k práci druhých. Výzva adresovaná Yvoně Kreuzmannové, aby se „vzdala svých pozic a oznámila, kdy odejde do důchodu“, proto vyvolala u části odborné veřejnosti značné rozpaky. Kritika je legitimní, její forma by však měla zůstávat v mezích profesní etiky.
Mezinárodně uznávaný dancehouse Ponec, tedy jediná scéna v ČR, která slouží prioritně současnému tanečnímu umění a je součástí projektů evropské spolupráce, si už loni „vysloužila“ zkrácení dotace o 80 % a zavádějící hodnocení zmíněných „expertů“ v grantové komisi, která „shledává za znepokojivé, že prostor neplní svůj původní účel – celoroční provoz divadla pro tanec“ a tvrdí, že „divadlo má v plném divadelním provozu fungovat pouze čtyři měsíce.“
Tyto lži vyvracejí jasná fakta: Ponec uvedl v roce 2025 celkem 121 veřejných produkcí, z nichž bylo 112 věnováno tanci (86 představení a 26 doprovodných akcí) a k tomu nabízí pravidelné lekce tance pro veřejnost všech věkových kategorií od dětí po seniory, loni jich bylo 244. Nezávislá Umělecká rada otevřela scénu všem generacím díky Open Calls, které mají pozitivní ohlas a přinášejí na domácí scénu zcela nová jména nejmladší generace i umělců ze zahraničí. To ale komise nevidí.
Rezidenční umělkyni vybrané touto Uměleckou radou pro rok 2026 Adrianě Štefaňákové pro jistotu komise žádný projekt nepodpořila a přidělila také nuly. Stejně tak nepodpořila ani Yanu Reutovou, která se již podruhé ocitla v úzkém výběru evropské platformy Aerowaves, obdobně jako v Ponci hostující umělec ze Slovenska Michal Heriban nebo slovinská umělkyně Enya Belak s Kristýnou Peldovou. Úspěchy v zahraničí grantovou komisi v českém kontextu nezajímají. Česká grantová komise má vlastní vkus.
Šokující na celé situaci je, že nejvyšší hodnocení mají aktivity pěti samotných členů komise. Jsme svědky bezprecedentního hrubého porušování základních pravidel podpory umění a etiky bez respektu k práci mnoha nadšenců, kteří se věnují danému oboru za tristních podmínek, v nichž po léta živoří.
Vyzýváme členy Grantové komise pro tanec, aby odstoupili, a Ministerstvo kultury, aby anulovalo výsledky této zaujaté komise a zajistilo nové projednání žádostí osobnostmi, které nejsou v takovém střetu zájmů.
Současný tanec je menšinovým žánrem, který se díky Tanci Praha podařilo postupně dostat do povědomí nejširší veřejnosti. Uznání Tance Praha bylo vždy výrazně vyšší v zahraničí než doma. Ale vyhlásit bojkot, likvidovat konkurenci?! To už je daleko za hranou.
Stojí proto za to na tuto situaci upozornit.
Tým Tance Praha / divadla Ponec
1 komentář u „Ministerstvo kultury přihlíží likvidaci Tance Praha…“
Redakce Taneční zóny obdržela vyjádření Petra Boháče k tiskovému prohlášení Tance Praha, jak je zveřejnil na svém FB. Publikujeme je v plném znění:
Poprvé ve svém životě zvažuji, že se budu bránit soudní cestou, abych se domohl omluvy. V Tanečních Taneční aktuality.cz jsem si přečetl TZ z Tance Praha, kde jsem mimo jiné dvakrát zmíněn. V obou případech jde o zjevnou lež, která mě má poškodit.
Cituji: „Grantová komise Ministerstva kultury pro tanec letos neudělí Tanci Praha žádné dotace, ani na divadlo Ponec, ani na Českou taneční platformu. O prostředcích přitom rozhodují lidé, kteří jsou prokazatelně ve střetu zájmů, např. Petr Boháč (Palác Akropolis, Spitfire Company) či Josef Bartoš (Dance Context). Podíváme-li se na jejich projekty, rozhodně s nulou neodešli.”
Zde je to velmi jednoduché. Týmu Divadla Ponec v čele s Yvonou Kreuzmannovou nestálo za to, aby si zjistili, že já v tomto roce v Grantové komisi Ministerstva kultury nejsem. Takže logicky jsem nemohl být ve střetu zájmu. Je jasné, že paní Kreuzmannová účelově lže, aby dodala svému prohlášení jakousi váhu. Ale udělala to tak neobratně, že jen odkryla prázdnotu svých prohlášení.
Druhá citace je už docela úsměvná. Znovu cituji: „Koncem roku 2023 vyběhla na sociálních sítích Petra Boháče výzva „Za Tanec Praha“, kterou uměle vytvořil a živil tak konflikt mezi umělci, kteří po řadu let využívali podporu a zázemí právě Tance Praha vedeného Yvonou Kreuzmannovou. A z nichž se někteří, bez jediného racionálního vysvětlení, postavili právě proti Tanci Praha.” Takže zde se dočítám, že jsem uměle vytvořil a živil nějakou kauzu.
K tomu mám de facto tři poznámky:
Za prvé v lednu 17.1. jsme měli v týmech v Akropolis schůzku s Yvonou Kreuzmannovou. Paní Kreuzmannová měla zájem zhlédnout náš IT systém, protože uvažovala o vybudování nových produkčních schématech. Korektně a profesionálně jsme týmu Ponce ukázali celý systém. To znamená, že po i po tom, co jsem uměle vytvořil a živil nějakou kauzu byla ochotná Kreuzmannová se mnou spolupracovat. Nehledě na to, že v květnu 2024 jsem já a paní Kreuzmannová podepsali koprodukční smlouvu ohledně představení Vivat Messi na festivalu Tanec Praha. Mám jedinou otázku: opravdu by druhá strana byla ochotna jít do koprodukce a do partnerství s někým, o kom by si myslela, že živil konflikt, který zasáhl do veškerého pracovního procesu Divadla PONEC — divadlo pro tanec?
A znovu jsem u toho, že tým Ponce v čele s Yvonou Kreuzmannovou účelově lže, aby zakryl své vlastní chyby. Ale samozřejmě jsem někoho mohl ovlivnit, aniž bych to věděl. Takže mám otázku: Existuje někdo z umělců, kdo odešel z Ponce kvůli tomu, že jsem uměle živil konflikt mezi vámi a Poncem? Prosím, napište mi do komentářů.
PS. A vyjadřuji se jen k tomu, kde jsem citován. K ostatním to nemá smysl.
Věra Ondrašíková Markéta Perroud ZDRUHESTRANY Pocketart Creative Veronika Hladká Zuzana Bednarčiková Peter Savel Zden Svíteková Tomas Marny Moravek Katarina Ďuricová Sonja Feriencikova Lukáš Karásek Miřenka Čechová Florent Golfier, Markéta Vajdová Marketa Vacovska Ingrid Zotova-Mikshina Roma Zotov-Mikshin Barbora Ostrá Jiri Bartovanec Barbora Latalova Petra Tejnorova Tereza Ondrová Lucia Kasiarova Johana Pocková Jazmína Piktorová a další a další.
Asi jsem na mnoho zapomněl, co se s Poncem definitivně rozloučili.
Následují odpovědi několika (v době publikování tohoto textu osmi) oslovených tvůrců a tvůrkyň, jež unisono na Boháčovu otázku odpovídají: Ne
Více zde:: https://www.facebook.com/search/top/?q=Petr%20Boh%C3%A1%C4%8D