Rubriky
Aktuality Balet

Classic Ballet Gala

Pod tím­to bom­bas­tic­kým názvem pre­zen­tu­je Taneč­ní kon­zer­va­toř hlav­ní­ho měs­ta Pra­hy v Diva­dle Hyber­nia bilan­ci své prá­ce. Jak samot­ná pro­duk­ce, tak i její název nazna­ču­jí, že je zamě­ře­na pře­de­vším na turis­tic­ké publikum.

Louskáček. Foto Serghei Gherciu)
Frag­men­ty z kla­sic­kých bale­tů umož­ni­ly pre­zen­to­vat kva­lit­ní tech­nic­kou vyspě­lost žáků vyš­ších roč­ní­ků (Lous­ká­ček). Foto Ser­ghei Gherciu

Frag­men­ty z kla­sic­kých bale­tů (Paqui­ta, Šíp­ko­vá Růžen­ka, Cop­pélia, Labu­tí jeze­ro, Lous­ká­ček, Don Qui­jo­te a Ray­mon­da) umož­ňu­jí pre­zen­to­vat kva­lit­ní tech­nic­kou vyspě­lost žáků vyš­ších roč­ní­ků (šes­té­ho a sed­mé­ho). Ke ško­dě samot­ných taneč­ní­ků a taneč­nic je ale mno­hem men­ší důraz kla­den na jejich indi­vi­du­ál­ní osob­nos­ti a kre­a­ti­vi­tu. Časo­vý roz­měr pre­zen­to­va­ných úryv­ků neu­mož­ňu­je potřeb­nou výstav­bu tan­če­né figu­ry. Tech­nic­ké pro­ve­de­ní bylo uspo­ko­ji­vé, byť někdy byl pohyb jako by o dobu před hud­bou (mož­ná pod­le rus­ké­ho vzoru/?/). 

Pře­de­vším ovšem neby­ly úryv­ky cho­re­o­gra­fií napl­ně­né obsa­hem. Pokud měla scé­na jas­ný a zře­tel­ný pří­běh, mla­dí taneč­ní­ci se jím inspi­ro­va­li a doká­za­li ho vyjá­d­řit, pře­dat. To byl pří­pad pře­svěd­či­vě zatan­če­né­ho due­tu Kocour v botách a kočič­ka (ačko­li byl jeho humor tro­chu „fou­sa­tý”).

Classic Ballet Gala. Foto Tereza Hrubá
Mla­dí taneč­ní­ci měli ve svých par­tech jen nemno­ho sko­ků… Foto Tere­za Hrubá

Navíc cho­re­o­gra­fie vesměs neob­sa­ho­va­ly tech­nic­ky nároč­né prv­ky – mla­dí taneč­ní­ci měli ve svých par­tech jen nemno­ho sko­ků, piru­et či zve­da­ných figur. Taneč­ni­ce před­ved­ly zvlád­nu­té základ­ní pozi­ce, i sko­ky; jejich vystou­pe­ní však byla str­nu­lá, prázd­ná — pokud ovšem za obsah a výraz nebu­de­me poklá­dat úsměvy fixo­va­né na jejich tvá­řích. Bez podí­lu chlapecké/mužské slož­ky se jejich výkon ome­zo­val pou­ze na dob­ře pro­ve­de­né kla­sic­ké balet­ní prvky.

Shr­nu­to – stu­den­ti obou pohla­ví zatím uká­za­li, že by v budouc­nu moh­li být spo­leh­li­vý­mi čle­ny balet­ních sbo­rů, nikdo z nich však neza­u­jal jako sólis­ta či sólist­ka, což jsou úlo­hy, na kte­ré jsou – či měli by být — připravováni.

Taneč­ní kon­zer­va­toř hlav­ní­ho měs­ta Pra­hy — Clas­sic Ballet Gala. Výběr nej­slav­něj­ších scén z iko­nic­kých bale­tů, kte­ré pat­ří k pokla­dům svě­to­vé­ho reper­toá­ru. Na jed­nom jeviš­ti se pot­ka­jí tem­pe­ra­ment­ní ener­gie Dona Qui­jo­ta, lyric­ká poezie Labu­tí­ho jeze­ra, kou­zel­ná atmo­sfé­ra Lous­káč­ka, roman­ti­ka Spí­cí kra­sa­vi­ce i dob­ro­druž­ný svět bale­tu Kor­zár. Pre­mi­é­ra 15. 5. 2026, Diva­dlo Hyber­nia, Praha

Autor: Jan Dehner

(1945) Po absolutoriu ostravské konzervatoře studoval dějiny hudby na FFUK (1965–1970) a postgraduálně hudební teorii na AMU; účastnil se také prázdninových kurzů Nové hudby v Darmstadtu. Pracoval v koncertním oddělení SČSKU (tehdy založil se skladatelem Ladislavem Kubíkem festival Mladé pódium), byl odborným pracovníkem Kabinetu dějin českého divadla ČSAV, také dramaturgem Opery ND (1992–1996) a nakonec pracovníkem MAD. Publikoval v Hudební vědě, Hudebních rozhledech, Lidových novinách, Opus musicum, The Prague Post a dalších. Aktivně se účastnil brněnských kolokvií, přednášel na konferencích v Praze, Vratislavi, Leedsu, vystoupil na diskusním panelu v Göteborgu. Psal hesla do Malé encyklopedie hudby i slovníku Contemporary Composers. Do autobiografie Evy Herrmannové Poslední Herrmannovic holka napsal závěrečnou kapitolu. Přeložil operu Petera Maxwella Daviese Medium (ND 2005), vybral Prokofjevovu hudbu k baletu Libora Vaculíka Marie Stuartovna (Brno 1999). Provedl revizi hudební a divadelní sbírky Městského muzea Čelákovice, kde také připravil výstavu Tak se žilo (2022).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *