Rubriky
Aktuality Reportáže Zahraničí

Ohlédnutí za mimořádnou divadelní událostí v Sofii

Sta­lo se to sko­ro před rokem 7. lis­to­pa­du 2024! John Mal­ko­vich roz­zu­řil bul­har­ské naci­o­na­lis­ty, pro­tes­to­va­li před národ­ním diva­dlem. Zástu­py extré­mis­tů z celé­ho Bul­har­ska se sje­ly do hlav­ní­ho měs­ta Sofie kvů­li pro­tes­tu pro­ti uve­de­ní nové insce­na­ce v režii holly­wo­od­ské­ho her­ce Joh­na Malkoviche.

Budo­va Národ­ní­ho diva­dla Iva­na Vazo­va © Ire­na Iškievová

Mal­ko­vich go home

Diva­del­ní hra z 19. sto­le­tí, kte­rou reží­ro­val ame­ric­ký herec John Mal­ko­vich, roz­zu­ři­la bul­har­ské naci­o­na­lis­ty. Extré­mis­tic­ké sku­pi­ny z Bul­har­ska pova­žo­va­ly uve­de­ní hry v Národ­ním diva­dle Ivan Vazov v Sofii za uráž­ku země. Dokon­ce vyšli s transpa­ren­ty do ulic a poku­si­li se i vtrh­nout do Národ­ní­ho diva­dla. Pod­le holly­wo­od­ské hvězdy Joh­na Mal­ko­viche a vede­ní diva­dla – Vasi­la Vasi­le­va a Mla­de­na Ale­xie­va, jde o téma umě­le roz­d­mý­cha­né kraj­ní pra­vi­cí, kte­rá je dlou­ho­do­bě pod­po­ro­vá­na finanč­ně i medi­ál­ně, extré­mis­ty východ­ní­ho blo­ku i pro­rus­kých médií.

Pre­mi­é­ra insce­na­ce Čoko­lá­do­vé­ho hrdi­ny (Arms and the Man) od zná­mé­ho dra­ma­ti­ka irské­ho půvo­du Geor­ge Ber­nar­da Sha­wa před rokem v Sofii vyvo­la­la bouř­li­vé pro­tes­ty naci­o­na­lis­tic­kých skupin.

Dne 7. lis­to­pa­du 2024 s transpa­ren­ty ‚Mal­ko­vich go home‘ zablo­ko­va­li pří­stup do Národ­ní­ho diva­dla Ivan Vazov v Sofii, poku­si­li se do něj vtrh­nout a obvi­ni­li sedm­de­sá­ti­le­té­ho reži­sé­ra ze zesměš­ňo­vá­ní his­to­rie Bul­har­ska a jeho obča­nů. Pre­mi­é­ra byla vypro­da­ná, avšak kvů­li pro­tes­tům se do diva­dla nedo­sta­li běž­ní divá­ci, kte­ří si sluš­ně kou­pi­li líst­ky. Před zra­ky poli­cie byli napa­de­ni nejen sluš­ní divá­ci, ale i vede­ní diva­dla, kte­ré se poku­si­lo vést dia­log s mluv­čím extré­mis­tů. Pre­mi­é­ra diva­del­ní hry v režii Joh­na Mal­ko­viche pro­běh­la před něko­li­ka divá­ky v téměř prázd­ném sále. Tepr­ve násle­du­jí­cí den se moh­la usku­teč­nit dru­há pre­mi­é­ra, již v zapl­ně­ném diva­dle. Na ces­tě do diva­dla v ten­to den divá­ky dopro­vá­ze­li stu­den­ti a peda­go­go­vé Aka­de­mie múzic­kých umě­ní v Sofii. Přá­te­lé diva­dla vytvo­ři­li brá­nu oko­lo vstu­pu a tles­ka­li všem, kte­ří se roz­hod­li zhléd­nout insce­na­ci a kou­pit si vstu­pen­ku do Národ­ní­ho diva­dla Ivan Vazov.

Jeviš­tě Národ­ní­ho diva­dla Iva­na Vazo­va © Národ­ní diva­dlo Iva­na Vazova

Kro­mě medi­a­li­za­ce násil­né­ho inci­den­tu v médi­ích po celém svě­tě v násle­du­jí­cích dnech nedo­šlo ke zvý­še­ní zájmu o samot­nou diva­del­ní hru pod­le slov vede­ní diva­dla. Diva­del­ní hra Čoko­lá­do­vý hrdi­na se hra­je stá­le, i přes draž­ší vstu­pen­ky o ni divá­ci pro­je­vu­jí zájem. Umě­lec­ké vede­ní diva­dla je opa­ko­va­ně pro­vě­řo­vá­no minis­ter­stvem i inspek­cí kvů­li lži­vým nař­če­ním, pro­gra­mo­vým i ide­o­vým oba­vám. Zámin­kou ke kon­t­ro­le je hos­po­da­ře­ní s finan­ce­mi. Na umě­lec­ké­ho šéfa jsou kla­de­ny vyso­ké poža­dav­ky na vol­bu národ­ních témat, dra­ma­tur­gii i režij­ní pří­stup. Růz­ní úřed­ní­ci si pře­jí dra­ma­tur­gii, sesta­ve­nou pře­váž­ně z bul­har­ských her domá­cích auto­rů, což osla­bu­je umě­lec­kou své­byt­nost a nará­ží na samot­né hra­ni­ce demo­kra­tic­kých prin­ci­pů. Umě­lec­ký vedou­cí Vasil Vasi­lev ihned po inci­den­tu zís­kal pod­po­ru od svých kole­gů z diva­del­ní­ho pro­stře­dí nejen z Evrop­ských diva­del­ních scén, napří­klad z Víd­ně nebo z Pra­hy. Také Evrop­ská aso­ci­a­ce nezá­vis­lých scé­nic­kých umě­ní odsou­di­la „ote­vře­né brá­ně­ní svo­bo­dě umě­lec­ké­ho pro­je­vu“ ze stra­ny bul­har­ských extrémistů.

V národ­ním diva­dle chce­me národ­ní insce­na­ce národ­ních auto­rů! © Národ­ní diva­dlo Iva­na Vazova

Uve­de­né hra je humor­ným pohle­dem na srb­sko-bul­har­skou vál­ku ve dru­hé polo­vi­ně 19. sto­le­tí. Zkou­má absur­di­tu vál­ky i zbo­ž­ťo­vá­ní hrdi­nů a mili­ta­ris­mu. Je to „okouz­lu­jí­cí, leh­ká, tak tro­chu pro­ti­vá­leč­ná“ kome­die, kte­rou Mal­ko­vich reží­ro­val již v roce 1985 na Broadwa­yi. Původ­ně zva­žo­val také hru od Toma Stop­par­da, nako­nec se s vede­ním dohod­li uve­de­ní Čoko­lá­do­vé­ho hrdi­ny, uve­dl umě­lec­ký vedou­cí. Pod­le něj hra neu­si­lu­je o his­to­ric­kou přes­nost ani neu­rá­ží žád­nou ze 47 zemí. Jde o kome­dii s his­to­ric­kým pato­sem. JSpí­še pojed­ná­vá o lás­ce, lži a nepo­cho­pe­né cti.

Bul­har­sko je v sou­čas­né době nej­chud­ší zemí EU, sužu­je ji od roku 2021 poli­tic­ká nesta­bi­li­ta, jež pod­le nevlád­ních orga­ni­za­cí posi­lu­je kraj­ní pra­vi­ci na poza­dí prud­ké­ho nárůstu pro­rus­kých dez­in­for­mač­ních kam­pa­ní. Přes­to jde o zemi, ve kte­ré má poli­tic­ká i kul­tur­ní růz­no­ro­dost hlu­bo­kou tra­di­ci. Demo­kra­tic­ká nezá­vis­lost Bul­har­ska je spo­je­na se vzni­kem prv­ních repub­lik v Evropě.

Pro­to­že Národ­ní diva­dlo navrh­li již roku 1904 Něm­ci … © Národ­ní diva­dlo Iva­na Vazova

Národ­ní diva­dlo Iva­na Vazova

Národ­ní diva­dlo Iva­na Vazo­va má boha­tou his­to­rii, pev­ně zakot­ve­né v kul­tur­ních tra­di­cích. Diva­dlo nabí­zí širo­ký reper­toár sou­čas­ných i kla­sic­kých her, při­taž­li­vých pro co nej­šir­ší okruh divá­ků. Diva­del­ní budo­va zahr­nu­je tři scény.

V roce 1904 bylo Národ­ní diva­dlo zalo­že­no z původ­ní spo­leč­nos­ti Slza a smích na žádost nej­vliv­něj­ších před­sta­vi­te­lů bul­har­ské kul­tu­ry. Stav­ba nové­ho národ­ní­ho diva­dla zača­la pří­mo v srd­ci Sofie, na mís­tě zasta­ra­lé­ho dře­vě­né­ho čino­her­ní­ho domu Osnova.

Národ­ní diva­dlo nese jmé­no vel­ké­ho bul­har­ské­ho národ­ní­ho spi­so­va­te­le a bás­ní­ka Iva­na Vazo­va (1850 – 1921), jehož his­to­ric­ká dra­ma­ta, tragé­die a bri­lant­ní kome­die při­spě­ly k vybu­do­vá­ní a roz­vo­ji širo­ké­ho a vše­ob­jí­ma­jí­cí­ho reper­toá­ru před­ní bul­har­ské spo­leč­nos­ti. Kro­mě toho, že Ivan Vazov odda­ně při­spí­val jako dra­ma­tik, pat­řil také k nej­hor­li­věj­ším diva­del­ní­kům. Až do samé­ho kon­ce živo­ta měl ve dru­hé řadě před­ních stán­ků trva­le vyhra­ze­né mís­to, dodnes ucho­vá­va­né a ozna­če­né pamět­ní tabul­kou „Ivan Vazov mís­to“. Národ­ní diva­dlo má půso­bi­vou více než sto­le­tou his­to­rii. Sta­lo cen­t­rem bul­har­ské­ho kul­tur­ní­ho živo­ta, kte­ré ucho­vá­vá pamě­ti i tri­um­fy nej­vět­ších bul­har­ských reži­sé­rů a her­ců na svém jeviš­ti. Na diva­del­ních prk­nech, kte­rá zna­me­na­jí svět, se obje­vu­je býva­lý minis­tr kul­tu­ry a herec Vla­do Penev nebo osca­ro­vá hereč­ka Maria Bakalová.

Ale Ivan Vazov na něj dohlí­ží dodnes. © Národ­ní diva­dlo Iva­na Vazova

Budo­va Národ­ní­ho diva­dla vznik­la v neo­kla­si­cist­ním sty­lu. Byla posta­ve­na na mís­tě dneš­ní Národ­ní gale­rie, pod­le pro­jek­tu vídeň­ské­ho archi­tek­ta Her­man­na Hel­me­ra (fir­ma Fell­ner & Hel­mer). Dokon­če­na byla v roce 1906 a prv­ní před­sta­ve­ní se zde kona­lo 3. led­na 1907.

Krá­sa noč­ní Sofie, a budo­vy Národ­ní­ho diva­dla Iva­na Vazo­va © Ire­na Iškievová

Diva­dlo nes­lo v prů­bě­hu let různá jmé­na: 1906 – 1952 ‚Národ­ní diva­dlo‘ (Народен театър), 1952 – 1962 ‚Národ­ní diva­dlo Krastjo Sara­fo­va‘ (Народен театър „Кръстю Сарафов“). Od roku 1962 zůstá­vá sou­čas­ný název Národ­ní diva­dlo Iva­na Vazova.

Autor: Irena Iškievová

(1986) Absolventka Ostravské Univerzity, katedry výtvarné výchovy, a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, katedry divadlo a výchova. Je badatelkou pro Hadivadlo a lektorkou a koordinátorkou projektu Malujeme hudbu. Učí na SŠ předměty výtvarná výchova, dramatická výchova a sociální interakce. Spolupracuje na rozvoji galerijní a muzejní pedagogiky. Dlouhodobě se věnuje uchování umění a kultury (restaurování uměleckých děl, archivní a badatelská činnost pro Hadivadlo, spolupráce s Asociací Babylon). Její specializací je umění a jeho performativní přesahy. Několik let hrála loutkové divadlo, vedla dílny s arteterapeutickými prvky Terapie loutkou a podílela se na projektech zaměřených na podporu čtenářství ve specifických skupinách, jejichž výstupem byla mobilní aplikace a tištěná kniha. V současné době se věnuje projektům spojeným s archivační a paměťovou stopou v oblasti kultury a umění.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *