Bratislava v pohybe: Natural Order of Things

Fes­ti­val Bra­ti­sla­va v pohy­be zahá­jil 6. říj­na doslo­va inter­fe­ren­cí dvou cho­re­o­gra­fic­kých paprs­ků v jejich díle Natu­ral Order of Things liba­non­ské­ho taneč­ní­ka Guy Nade­ra a jeho špa­něl­ské part­ner­ky Marie Cam­pos. Sou­stře­dě­né, ryt­mic­ky pul­su­jí­cí před­sta­ve­ní o řádu a cha­o­su, v němž se těla sklá­da­jí a roz­klá­da­jí pod­le tajem­ných záko­nů vlně­ní, kte­rá pokud se vzá­jem­ně střet­nou, mají stej­nou ampli­tu­du i frek­ven­ci, tak v bodech, kde vzni­ká inter­fe­renč­ním mini­mum, se vlně­ní vzá­jem­ně vyru­ší. A v těch­to bodech jsme nalez­li klid.

Natu­ral Order of Things. Sme prí­ro­dou – a ona žije v nás © Mar­ti Albesa

Téměř jubi­lej­ní, 29. roč­ník slo­ven­ské­ho a zahra­nič­ní­ho taneč­ní­ho fes­ti­va­lu Bra­ti­sla­va v pohy­be, zahá­jil ote­vře­ně netra­dič­ní cho­re­o­gra­fií, kte­rá se stá­vá ouver­tou­rou k celé­mu fes­ti­va­lu, jehož téma­tem je pre­zen­ta­ce aktu­ál­ních tren­dů v oblas­ti sou­čas­né­ho tan­ce a zvláš­tě zdro­jů, ze kte­rých ten­to žánr vyros­tl. Vývoj sou­čas­né­ho tan­ce na kon­ci 20. sto­le­tí výraz­ně ovliv­ni­la tvor­ba cho­re­o­gra­fů v USA. Při­nes­la nové este­tic­ké kódy, posun k abs­trak­ci, hlub­ší pro­po­je­ní těla a mys­li a objev nové­ho typu vir­tu­o­zi­ty ve svo­bod­ném pohy­bu těla. Jed­ním jmé­nem, v dra­ma­tur­gii toho­to roč­ní­ku bude­me mít pří­le­ži­tost se důvěr­ně sezná­mit s vli­vem Marthy Gra­ham, jež polo­ži­la zákla­dy moder­ní­ho ame­ric­ké­ho tan­ce. Prá­vě s její meto­dou pra­cu­jí v Natu­ral Order of Things GN|MC — Guy Nada­ra a Marie Campos.

Natu­ral Order of Things sta­ví na obra­zu kolek­tiv­ní­ho těla, kte­ré se nepře­tr­ži­tě sklá­dá, roz­pa­dá a zno­vu přesku­pu­je. Devět taneč­ní­ků vytvá­ří jas­ně čitel­né for­ma­ce, jež se pro­mě­ňu­jí bez efekt­ní oká­za­los­ti, zpo­čát­ku jsou vel­mi jem­né, v násle­du­jíc nená­sil­ný ryt­mus, sou­stře­dí se na přes­nost pohy­bů, ryt­mus a drob­né posu­ny v čase a pro­sto­ru. Z opa­ko­vá­ní se gene­ru­je tah, jenž udr­ží divác­kou pozor­nost, a při­tom nechá­vá zanik­nout detail ani indi­vi­du­ál­ní gesto.

Cho­re­o­gra­fie pra­cu­je s fyzi­kou pohy­bu: gra­vi­ta­cí, kyvy, náklo­ny a vlně­ním, kte­ré při­po­mí­na­jí pří­rod­ní vzor­ce. Ver­ti­ka­li­ta a arit­me­ti­ka pro­sto­ru dáva­jí cel­ku struk­tu­ru, v níž se pořá­dek rodí z jem­ných odchy­lek. Vzni­ká napě­tí mezi zdán­li­vým cha­o­sem a peč­li­vou kom­po­zi­cí, těla se cho­va­jí jako jeden orga­nis­mus, ale nikdy neztrá­ce­jí ost­rost a tvar.

Natu­ral Order of Things. Sme prí­ro­dou – a ona žije v nás © Mar­ti Albesa

Sil­ný dojem pod­po­ru­je i veli­kost ansám­blu, na nezá­vis­lou scé­nu nezvykle vel­ko­ry­sá. Dílo půso­bí vyzrá­le a sebe­vě­do­mě: je sro­zu­mi­tel­né bez vysvět­lo­vá­ní, vizu­ál­ně čis­té a myš­len­ko­vě pev­né. Namís­to vel­ké­ho ges­ta nabí­zí důsled­nou prá­ci s rytmem a vrst­ví­cí se struk­tu­rou, kte­rá se před divá­kem neu­stá­le zno­vu rodí.

Natu­ral Order of Things. Sme prí­ro­dou – a ona žije v nás © Mar­ti Albesa

Hud­ba a svět­lo tu nejsou deko­ra­cí, ale přes­ným nástro­jem kom­po­zi­ce. Pul­zu­jí­cí zvuk drží čas jako met­ro­nom a dovo­lu­je, aby i nepa­tr­né zrych­le­ní nebo pro­dle­vy měly význam. Svě­tel­ný rastr vyře­zá­vá pro­sto­ry pro jed­not­li­vé přesku­pe­ní, zvý­raz­ňu­je ver­ti­ka­li­tu a v pra­vou chví­li nechá­vá zahuš­tě­ný obraz dýchat. Vzni­ká tak klid­ná, ale napja­tá atmo­sfé­ra, v níž kaž­dé nadech­nu­tí sou­bo­ru posou­vá celek o krok dál.

V dra­ma­tur­gii veče­ra nejde o jeden vel­ký vrchol, jak uká­zal poně­kud před­čas­ný potlesk pub­li­ka 10 minut před sku­teč­ným závě­rem před­sta­ve­ní, spíš o ply­nu­lé vrstve­ní, kte­ré budu­je cit­li­vost k detai­lu a vyús­ťu­je v pocit sdí­le­né těles­né inte­li­gen­ce. Téma spo­lu­prá­ce a vzá­jem­né opo­ry je čitel­né bez doslov­nos­ti: těla na sebe berou tíhu, pře­bí­ra­jí ryt­mus, rea­gu­jí v jem­ných řetěz­cích pří­čin a násled­ků. Dílo tím půso­bí sou­čas­ně pre­ciz­ně i lid­sky: nabí­zí divá­ko­vi ori­en­ta­ci v řádu, kte­rý se tvo­ří tady a teď.

Natu­ral Order of Things. Sme prí­ro­dou – a ona žije v nás © Mar­ti Albesa

Natu­ral Order of Things pra­cu­je s kolek­tiv­ním tělem jako s orga­nis­mem v neu­stá­lé reor­ga­ni­za­ci. Devět taneč­ní­ků se sklá­dá do přes­ných, pře­hled­ných obraz­ců, kte­ré se ply­nu­le pro­mě­ňu­jí v dal­ší, bez vel­kých efek­tů, zato s důra­zem na ryt­mus, fyzi­ku pohy­bu a drob­né posu­ny v čase. Opa­ko­vá­ní a gra­da­ce vytvá­ře­jí hyp­no­tic­ký tah, při­tom zůstá­vá zacho­va­ná čitel­nost detailu.

Ver­ti­ka­li­ta a „arit­me­ti­ka pro­sto­ru“ vedou k poci­tu jas­ně struk­tu­ro­va­né­ho řádu, jenž se rodí z drob­ných odchy­lek a návra­tů. Výsled­kem je napě­tí mezi zdán­li­vým cha­o­sem a pre­ciz­ně kom­po­no­va­nou sou­hrou, kte­ré drží pozor­nost po celou dobu.

Ode­zva pub­li­ka je výraz­ně pozi­tiv­ní, v zahra­nič­ních recen­zích se čas­to zmi­ňu­je nad­še­ní, s nímž byl Natu­ral Order při­ja­tý, i díky nezvykle vel­ké­mu ansám­blu na nezá­vis­lé scé­ně. V mezi­ná­rod­ním kon­tex­tu je dílo vní­má­no jako jeden z vrcho­lů sezó­ny, se sil­nou vizu­ál­ní čis­to­tou a jas­ným myš­len­ko­vým rám­cem, kte­rý se obe­jde bez okázalosti.

Natu­ral Order of Things. Sme prí­ro­dou – a ona žije v nás © Mar­ti Albesa

Špa­něl­ští recen­zen­ti akcen­tu­jí „arit­me­ti­ku těla a pro­sto­ru“, tedy způ­sob, jak GN|MC pře­vá­dě­jí prin­ci­py řádu do přes­ných svis­lic, rastrů a přesku­pe­ní deví­ti těl. Tato ver­ti­ka­li­ta nepů­so­bí chlad­ně; spíš dává divá­ko­vi měřít­ko, pod­le něhož lze číst jem­né pro­mě­ny struk­tu­ry. V kom­bi­na­ci s vel­kým ansám­blem a důsled­nou kom­po­zič­ní káz­ní z toho vzni­ká dojem sys­te­ma­tic­ké inte­li­gen­ce, kte­rá je záro­veň živá a prů­běž­ně se rodí před očima.

Natu­ral Order of Things. Sme prí­ro­dou – a ona žije v nás © Mar­ti Albesa

Nápad, kon­cept: GN|MC Guy Nader | Maria Campos

Režie: Guy Nader

Asi­s­tent režie: Maria Cam­pos

Hud­ba: Coti K.

Hudeb­ní aranž­má: Niko­la Krgo­vić N/OBE

Tvor­ba, tanec: Alfon­so Agu­i­lar, Maria Cam­pos, Joa­na Cou­to, Guy Nader, Pierre Lison, Jova­na Zele­no­vic, Fran­ce­sco Gril­li, Olatz Larunbe, Mimi Wascher

Svě­tel­ný design: Con­chi­ta Pons

Tech­nic­ká režie: Albert Glas

Zvu­ko­vý tech­nik: Rai­mon Segura

Scé­no­gra­fie: GN|MC

Asi­s­tent scé­no­gra­fa: Pablo Huerres

Kos­týmy: Mari­na Prats

Asi­s­tent režie: Clau­dia SolWat

Zvlášt­ní podě­ko­vá­ní: Pere Fau­ra

Pro­duk­ce: Raqsce­ne, MGM-Mar­ta Guzmán Manage­ment, Yara Himelfarb

Mezi­ná­rod­ní dis­tri­buce: PLAN B – Cre­a­ti­ve Agen­cy for Per­for­ming Arts