Živé sochy v hudebním sevření: vytvářejí prostor pro vaše vlastní myšlenky.
Bílý šum, který je slyšet například v kabině letadla, je považován za osvědčený uklidňující prostředek. Zvukový koberec, který pro svou choreografii „Incant“ pečlivě namíchal Brazilec Luca Seixas, má opačný účinek. Tento techno hluk s ozvěnami konfliktů mezi průmyslem a přírodou se stejně účinně vkrádá do mozku a postupně přebíjí vnímání času, ale působí spíše jako škrtidlo než jako uklidňující prostředek. Choreograf tento efekt pečlivě propočítal: zvuk přece musí držet pohromadě dílo, v němž pouze tři herci v důsledně pomalém tempu pojednávají o poměrně rozsáhlých tématech — a v němž se co nejvíce využívá improvizace. (Isabelle von Neumann-Cosel: https://www.tanznetz.de/de/article/2024/incant-seixas-heidelberg)
Od Tomáš Kubart
Tomáš Kubart je vědecko-výzkumný pracovník Oddělení pro výzkum moderního českého divadla na Ústavu pro českou literaturu AV ČR, a Kabinetu pro studium českého divadla IDU. Zabývá se performativitou, zejména českým akčním uměním a vídeňským akcionismem, a českým dramatem dvacátého století.