Pražské Křižovatky 2024

Foto © Estelle Hanania

V lis­to­pa­du pro­běh­ne již 7. roč­ník fes­ti­va­lu Praž­ské kři­žo­vat­ky, kte­rý by žád­ný diva­del­ní nad­še­nec neměl minout. I v letoš­ním roce je pro­gram sesta­ven z insce­na­cí, kte­ré se věnu­jí sou­čas­ným poli­tic­kým pro­blé­mům či ote­ví­ra­jí dis­ku­si nad šir­ší­mi spo­le­čen­ský­mi téma­ty, všech­ny spo­ju­je i to, že pochá­ze­jí z díl­ny svě­to­vě uzná­va­ných režij­ních osobností. 

Těšit se může­te na Rimi­ni Pro­to­koll s insce­na­cí This Is Not an Embassy (Made in Taiwan), kte­rá na jeviš­ti simu­lu­je zří­ze­ní nee­xis­tu­jí­cí tcha­jwan­ské amba­sády.  Milo Rau a NTGent při­je­dou se svou nej­no­věj­ší pro­duk­cí Medea’s Chil­dren, jejímž výcho­dis­kem je sku­teč­ný pří­pad mat­ky, kte­rá se v napros­tém zou­fal­ství roz­hod­ne zabít své děti a vzít si život, ale pře­ži­je, kom­bi­no­va­ný s kla­sic­kou řec­kou tragé­dií. A popr­vé se v Pra­ze před­sta­ví fran­couz­sko-rakous­ká reži­sér­ka Gisèle Vien­ne a její vel­ko­le­pá show Extra Life s herec­kou hvězdou Adèle Hae­nel. Fes­ti­va­lo­vým cen­t­rem bude na pár let napo­sle­dy Nová scé­na, i to je důvo­dem proč není rad­no nechat si letoš­ní Praž­ské kři­žo­vat­ky ujít. 

Podrob­ný pro­gram s ano­ta­ce­mi a bliž­ší infor­ma­ce o dopro­vod­ných akcích najde­te na strán­kách www.prazskekrizovatky.cz.

PROGRAM

ND Talks: Je diva­dlo nebez­peč­né? (pane­lo­vá diskuse)

Sou­část Resistan­ce now! Tour ve spo­lu­prá­ci s Wie­ner Festwochen

st 6. 11. 2024 18.00 Nová scéna 

This Is Not an Embassy (Made in Taiwan), Ste­fan Kae­gi & Rimi­ni Protokoll

st 6. 11. 2024 20.00 Nová scéna

čt 7. 11. 2024 20.00 Nová scéna

Medea’s Chil­dren, Milo Rau 

so 9. 11. 2024 20.00 Nová scéna

ne 10. 11. 2024 13.00 Nová scéna

Extra Life, Gisèle Vienne

út 19. 11. 2024 20.00 Nová scéna

st 20. 11. 2024 20.00 Nová scéna

Umě­lec­ký ředi­tel Čino­hry Národ­ní­ho diva­dla Lukáš Trpi­šov­ský zve na festival 

Mám vel­kou radost z pro­gra­mu, kte­rý se nám poda­ři­lo při­pra­vit pro letoš­ní roč­ník Pražských

kři­žo­va­tek. Již podru­hé v řadě se fes­ti­val stal kopro­du­cen­tem mezi­ná­rod­ní­ho pro­jek­tu. Ten­to­krát je to o to zají­ma­věj­ší, že pod­po­ru­je­me pro­jekt zabý­va­jí­cí se téma­tem Tchaj-wanu zce­la v duchu odka­zu Vác­la­va Havla.

Mimo­řád­ně syro­vým zážit­kem bude výkon dět­ských her­ců v Mede­a­’s Chil­dren. A napros­to výji­meč­ný bude i Extra LifeGisèle Vien­ne, kte­rý zahl­tí všech­ny vaše smys­ly. Někte­ré momen­ty vám vez­mou dech!

Umě­lec­ký ředi­tel Čino­hry Národ­ní­ho diva­dla Mar­tin Kukuč­ka zve na festival 

S před­sta­ve­ním This Is Not an Embassy od Rimi­ni Pro­to­koll zaži­je­me svět diplo­ma­cie inspi­ro­va­ný situ­a­cí na Tchaj-wanu. Těším se na inter­ak­tiv­ní záži­tek, kte­rý zkou­má otáz­ky iden­ti­ty a exi­lu, kde s divá­ky zaži­je­me, co zna­me­ná být obča­nem bez ofi­ci­ál­ní­ho zastoupení.

Medea’s Chil­dren od zásad­ní­ho reži­sé­ra Milo Raua je sil­ná a pro­vo­ka­tiv­ní insce­na­ce, kte­rá ote­ví­rá otáz­ky rodi­ny, moci a nevin­nos­ti v dneš­ním svě­tě. Oče­ká­vám, že budu spo­lu s pub­li­kem vta­žen do suro­vé­ho, emo­tiv­ní­ho pří­bě­hu, kte­rý rezo­nu­je hlu­bo­ko pod kůží. Mys­lím, že to niko­ho z nás nene­chá chladným. 

Reži­sér­ka Gisèle Vien­ne vytvo­ři­la své­ráz­nou insce­na­ci Extra Life. Zkou­má v něm vztah mezi časem, tělem a pohy­bem. Jsem pře­svěd­čen, že nám nabíd­ne fas­ci­nu­jí­cí, hyp­no­tic­ký svět, kde se vše zpo­ma­lí a my se ocit­ne­me v inten­ziv­ní atmo­sfé­ře, kte­rá v nás bude ješ­tě dlou­ho rezonovat.

Gene­rál­ní ředi­tel Národ­ní­ho diva­dla Jan Buri­an zve na festival

Diva­del­ník i poli­tik Vác­lav Havel si přál, aby Pra­ha byla inspi­ra­tiv­ní kři­žo­vat­kou setká­vá­ní růz­ných spo­le­čen­ských názo­rů i umě­lec­kých smě­rů. Náš fes­ti­val, kte­rý vzni­kl na počest jeho oso­by i jeho myš­le­nek, bude zno­vu pří­le­ži­tos­tí kon­fron­to­vat a porov­ná­vat odliš­né pří­stu­py 
k umě­ní a inspi­ro­vat se jimi pro dal­ší tvorbu.

ND Talks: Je diva­dlo nebez­peč­né? (pane­lo­vá diskuse)

Sou­část Resistan­ce now! Tour ve spo­lu­prá­ci s Wie­ner Festwochen

st 6. 11. 2024 18.00 Nová scéna

Je sou­čas­né diva­dlo nebezpečné? 

Milo Rau na Praž­ských kři­žo­vat­kách nepřed­sta­ví jen svou posled­ní insce­na­ci Medea’s Chil­dren, ale při­jíž­dí i se svým dis­kus­ním pro­jek­tem Resistan­ce now! Tour, kte­rý si kla­de za cíl spo­jit zástup­ce insti­tu­cí, uměl­ce a akti­vis­ty. Spo­leč­ně se bude­me ptát, jaká je role diva­dla ve 21. sto­le­tí, co může­me jako kul­tur­ní sek­tor struk­tu­rál­ně udě­lat pro pod­po­ru svo­bod­né, kre­a­tiv­ní a nezá­vis­lé diva­del­ní scé­ny v Evro­pě a co je nut­né pro její ochra­nu před poli­tic­ky moti­vo­va­ný­mi úto­ky, jaké jsme zaži­li letos v létě na Slo­ven­sku. Hos­ty budou Milo RauDóra Büki z maďar­ské­ho diva­dla Pro­ton, kte­ré čelí bez­pre­ce­dent­ní­mu tla­ku stran vlá­dy Fide­s­zu, Miri­am Kiči­ňo­vá, umě­lec­ká ředi­tel­ka Čino­hry Slo­ven­ské­ho Národ­ní­ho diva­dla, a Jiří Havel­ka, nastu­pu­jí­cí umě­lec­ký ředi­tel Dej­vic­ké­ho diva­dla. Mode­ru­je Nina Jacques, dra­ma­tur­gy­ně fes­ti­va­lu Praž­ské křižovatky. 


Rimi­ni Pro­to­koll: This Is Not an Embassy (Made in Taiwan)

st 6. 11. 2024 20.00 Nová scéna

čt 7. 11. 2024 20.00 Nová scéna

Před­stav­te si úze­mí, kte­ré svě­to­vé spo­le­čen­ství vět­ši­no­vě neu­zná­vá coby stát, ale přes­to jeho diplo­ma­tic­ké zastou­pe­ní při kaž­dém před­sta­ve­ní oží­vá na jeviš­ti. Insce­na­ce zve divá­ky na ote­vře­ní ima­gi­nár­ní­ho vel­vy­sla­nec­tví, kte­ré ofi­ci­ál­ně nesmí existovat.

Tchaj-wan je svou země­pis­nou polo­hou sou­čás­tí Ohni­vé­ho kru­hu (Ticho­moř­ské­ho lemu), což je pásmo podél bře­hů Tiché­ho oce­á­nu vyzna­ču­jí­cí se mimo­řád­ně aktiv­ní sopeč­nou čin­nos­tí, kde se stře­tá­va­jí obrov­ské tek­to­nic­ké des­ky a čas­to tam dochá­zí k sil­ným zemětře­se­ním. Stej­ně nesta­bil­ní jako jeho pří­rod­ní ráz je i poli­tic­ká situ­a­ce ost­ro­va, kte­rý se nachá­zí v kleš­tích čín­ské moc­nos­ti a hro­zí mu, že se sta­ne ohnis­kem vel­ké­ho svě­to­vé­ho konfliktu.

V roce 1945 byl Tchaj-wan (pod názvem Čín­ská repub­li­ka) jed­ním ze zaklá­da­jí­cích čle­nů OSN a také plno­práv­ným čle­nem Rady bez­peč­nos­ti. Když však v roce 1971 Richard Nixon obno­vil vzta­hy mezi USA a pev­nin­skou Čínou, muse­la tzv. Čín­ská repub­li­ka z OSN ode­jít. Od té doby usi­lu­je Tchaj-wan o diplo­ma­tic­ké uzná­ní své exis­ten­ce. Pou­ze asi v dese­ti stá­tech má diplo­ma­tic­kou misi na úrov­ni vel­vy­sla­nec­tví. Ačko­li má mno­ho spo­jen­ců a obchod­ních part­ne­rů po celém svě­tě, žád­ný stát si nemů­že dovo­lit roz­kmo­t­řit se s tako­vou prů­mys­lo­vou vel­mo­cí, jako je Čína, a pro­to také jeho samo­stat­nost neu­zná­vá žád­ná evrop­ská země vyjma Vati­ká­nu. Jiný­mi slo­vy, Tchaj-wan zosob­ňu­je glo­bál­ní dile­ma jak se k Číně postavit.

Tchaj-wan pro­to při­šel s novou for­mou zahra­nič­ní poli­ti­ky, v jejímž rám­ci nava­zu­je spo­je­ní s ostat­ní­mi země­mi mimo hle­dá­ček ofi­ci­ál­ní diplo­ma­cie pro­střed­nic­tvím nevlád­ních orga­ni­za­cí a obchod­ních sty­ků. Tako­vé před­stí­rá­ní, „hra na něco“, není v diva­dle ničím pře­kva­pi­vým. Jak by tedy vypa­da­lo tcha­jwan­ské zastou­pe­ní na diva­del­ních prk­nech? Jaká vlaj­ka, hym­na a ritu­ál by se pro něj dnes hodily?

Ste­fan Kae­gi pro­ve­dl během své sed­mi­tý­den­ní rezi­den­ce v Národ­ním diva­dle v Tchaj-peji výzkum, v rám­ci nějž spo­leč­ně s tcha­jwan­ský­mi uměl­ci hovo­řil s diplo­ma­ty, geo­lo­gy, inže­ný­ry z polo­vo­di­čo­vé­ho prů­mys­lu, poli­ti­ky a obchod­ní­ky. Tři z nich, vel­vy­sla­nec ve výsluž­bě, digi­tál­ní akti­vist­ka a hudeb­ni­ce a dědič­ka impé­ria výrob­ce bubble tea, se divá­kům před­sta­ví v insce­na­ci This Is Not an Embassy (Made in Taiwan).

Hra­jí: Chia­yo Kuo, Deb­by Szu­Ya Wang, David Wu

Kon­cep­ce a režie: Ste­fan Kae­gi (Rimi­ni Protokoll)

Kopro­duk­ce: Rimi­ni Appa­rat, Ber­li­ner Fest­spie­le, Volksthe­a­ter Vídeň, Cen­t­ro Dra­má­ti­co Naci­o­nal Mad­rid, Zür­cher The­a­ter Spek­ta­kel, Fes­ti­val d’Automne à Paris, Čino­hra Národ­ní­ho diva­dla / Fes­ti­val Praž­ské křižovatky

Dél­ka: 1 hodi­na 40 minut bez přestávky

V ang­lič­ti­ně a čín­šti­ně s čes­ký­mi, ang­lic­ký­mi a fran­couz­ský­mi titulky

Ste­fan Kae­gi tvo­ří spo­leč­ně s Hel­gar­dem Hau­gem a Danie­lem Wet­ze­lem pod znač­kou Rimi­ni Pro­to­koll. Ve své tvor­bě vyu­ží­va­jí výzkum, veřej­né kon­kur­zy a kon­cep­tu­ál­ní postu­py, jejichž pro­střed­nic­tvím dáva­jí hlas odbor­ní­kům, kte­ří sice nejsou her­ci z povo­lá­ní, ale mají co říci ke zkou­ma­ným téma­tům. Diplo­ma­tic­ké pro­to­ko­ly vyu­ži­li již v řadě svých děl, napří­klad v insce­na­ci Sch­war­zenber­g­platz, kte­rou při­pra­vi­li pro vídeň­ský Bur­gthe­a­ter a v níž účin­ku­jí býva­lý rakous­ký vel­vy­sla­nec v Číně, býva­lý rakous­ký kon­zul v Nigé­rii, řidič OPECu a maji­tel díl­ny, kte­rá po gene­ra­ce vyrá­bí stát­ní vlajky.


Milo Rau: Medea’s Chil­dren

so 9. 11. 2024 20.00 Nová scéna

ne 10. 11. 2024 13.00 Nová scéna

Ve své posled­ní insce­na­ci Medea’s Chil­dren před­klá­dá reži­sér Milo Rau his­to­rii diva­dla v kost­ce. Dává v ní hlas dětem, aby moh­ly vyjá­d­řit své poci­ty z roz­cho­dů, nespra­ve­dl­nos­ti a síly vel­kých tragédií.

V insce­na­ci Medea’s Chil­dren reži­sér zkou­má nově a hlou­bě­ji mož­nos­ti prá­ce s dět­mi na jeviš­ti. Vychá­zí při­tom z reál­né­ho trest­ní­ho pří­pa­du, kdy se mat­ka na pokra­ji zou­fal­ství roz­hod­la zabít sebe i své děti, avšak sama svůj čin pře­ži­la. Tato moder­ní tragé­die se pro­lí­ná s antic­kou tragé­dií Méde­ia, kte­rá je asi nej­zná­měj­ším pří­pa­dem zni­ču­jí­cí­ho vzta­ho­vé­ho kon­flik­tu a infan­ti­ci­dy v západ­ní literatuře. 

Pro sku­pi­nu dětí na jeviš­ti jsou ten­to krva­vý kri­mi­nál­ní pří­pad a mož­ná jeden z nej­tem­něj­ších pří­bě­hů evrop­ské kul­tu­ry výcho­dis­kem k zamyš­le­ní nad sebou samý­mi: nad rodin­nou his­to­rií, prv­ní­mi lás­ka­mi i prv­ní­mi setká­ní­mi se smr­tí, nad přá­ní­mi do budouc­nos­ti a oba­va­mi z kon­ce svě­ta. Jak se dítě vyrov­ná s roz­vo­dem rodi­čů, nespra­ve­dl­nos­tí, roz­bi­tý­mi přá­tel­ství­mi, škol­ním stre­sem? Jak na ně půso­bí radi­kál­ní síla Méde­i­na pří­bě­hu a tragé­dií obec­ně? Děti, kte­ré jsou v antic­kých tragé­di­ích vždy odsou­ze­ny k mlče­ní, ten­to­krát nachá­ze­jí svůj hlas a mají mož­nost se projevit.

Medea’s Chil­dren: absurd­ní a krva­vé tragé­die dospě­lých vidě­né oči­ma dětí – ději­ny diva­dla v kost­ce a kru­tá, záro­veň však poe­tic­ká ško­la života.

Hra­jí: Peter Sey­na­e­ve / Lien Wil­de­meer­sch, Anna Matthys / Juli­et­te Debac­ke­re, Emma Van de Cas­te­e­le / Ella Bren­nan, Jade Ver­slu­ys / Ber­ni­ce Van Walle­ghem, Gab­riël El Hou­a­ri / Aiko Bena­ouis­se, San­ne De Wae­le / Hele­na Van de Cas­te­e­le, Vik Nei­rinck / Eli­as Maes

Kon­cept a režie: Milo Rau

Dél­ka: 1 hodi­na 30 minut bez přestávky

V nizo­zemš­ti­ně s čes­ký­mi a ang­lic­ký­mi titulky

UPOZORNĚNÍ: Před­sta­ve­ní obsa­hu­je scé­ny, pří­mo či nepří­mo odka­zu­jí­cí na sebe­vraž­du a zob­ra­zu­jí­cí nási­lí na dětech, a scé­ny s faleš­nou krví.

Vhod­né pro pub­li­kum od 16 let.

Kri­ti­ci ozna­ču­jí Milo Raua za „nej­vliv­něj­ší­ho“ (Die Zeit), „nej­o­ce­ňo­va­něj­ší­ho“ (Le Soir), „nej­za­jí­ma­věj­ší­ho“ (De Stan­da­ard), „nej­kon­tro­verz­něj­ší­ho“ (La Repubb­li­ca), „nej­skan­dál­něj­ší­ho“ (New York Times) nebo „nejam­bi­ci­óz­něj­ší­ho“ (The Guar­di­an) uměl­ce sou­čas­nos­ti. Rau­o­vy diva­del­ní insce­na­ce byly uve­de­ny na všech význam­ných mezi­ná­rod­ních fes­ti­va­lech a vyces­to­va­ly do více než 30 zemí svě­ta. Rau je drži­te­lem mno­ha oce­ně­ní, včet­ně Evrop­ské diva­del­ní ceny za celo­ži­vot­ní dílo z roku 2018. Jeho prá­ce je nedíl­nou sou­čás­tí výu­ky diva­del­ní a lite­rár­ní vědy na mno­ha uni­ver­zi­tách. Po šes­ti letech opus­til Milo Rau funk­ci umě­lec­ké­ho ředi­te­le NTGent a byl jme­no­ván novým kurá­to­rem fes­ti­va­lu Wie­ner Festwo­chen ve Vídni. 

Úry­vek z roz­ho­vo­ru s Milo Rauem: 

V insce­na­ci Medea’s Chil­dren vystu­pu­je šest nepro­fe­si­o­nál­ních her­ců ve věku od 8 do 13 let, kte­ří hra­jí role dětí i dospě­lých. Proč jste se po osmi letech od své hry o bel­gic­kém pedo­fi­lo­vi Mar­cu Dutrou­xo­vi Five Easy Pie­cesvrá­til k jevišt­ní prá­ci s dětmi?

V antic­kých tragé­di­ích jsou děti odsou­ze­ny k mlče­ní, přes­to­že klí­čo­vým momen­tem těch­to her jsou prá­vě rodin­ná dra­ma­ta. V insce­na­ci Medea’s Chil­dren jsem se pro­to roz­ho­dl tuto křiv­du napra­vit, a to radi­kál­ně, jak je mým zvy­kem. Hra vyja­dřu­je názo­ry dětí na „dospě­lá“ téma­ta lás­ky, roz­cho­du, smr­ti a kon­ce svě­ta. Při­ve­dl jsem tedy na jeviš­tě mís­to dospě­lých her­ců děti, abych jim k tomu posky­tl ten nej­lep­ší prostor. 

Je Méde­ia ve vašem poje­tí strůj­ky­ní zla, nebo obětí?

Ani jed­ním. Odmí­tám sou­dit pří­běh nebo posta­vy, kte­ré v něm vystu­pu­jí. V Medea’s Chil­dren jsme pro­po­ji­li osud antic­ké hrdin­ky se sku­teč­ným trest­ným činem, kte­rý se stal nedáv­no v Bel­gii, abychom divá­ko­vi umož­ni­li hlub­ší vhled do nezná­mých kon­čin duše. Oba pří­běhy dová­dě­jí všem zná­mé poci­ty do kraj­nos­ti a tím zesi­lu­jí úči­nek sdě­le­ní. Sna­ží­me se při­stu­po­vat k hlav­ní hrdin­ce s co nej­vět­ším pocho­pe­ním, přes­to­že udě­la­la to nej­straš­něj­ší, co si lze u mat­ky před­sta­vit. Jen­že když vás opus­tí milo­va­ná oso­ba, je to hor­ší, než kdy­by umře­la. A prá­vě ten­to stav, hor­ší než smrt, pro­ží­vá Méde­ia. Vraž­da vlast­ních dětí a sebe­vraž­da pro ni před­sta­vu­je únik a záro­veň pomstu. To, že násil­né činy vyko­ná­va­jí děti, dodá­vá naší insce­na­ci dal­ší význa­mo­vou rovi­nu. Zna­jí sice dět­skou lás­ku, ale nikdy nepo­cí­ti­ly tak hlu­bo­kou bolest, jako když vás opus­tí oso­ba, již milu­je­te. S dět­ský­mi her­ci jsme hru důklad­ně pro­bí­ra­li a jejich postoj je jas­ný: Oprav­do­vá máma by svo­je děti nikdy nezabila.

Ve své insce­na­ci expli­cit­ně uka­zu­je­te, jak Méde­ia vraž­dí své děti. Zob­ra­zo­vá­ní extrém­ní­ho nási­lí na jeviš­ti je jed­ním z typic­kých prv­ků vašich děl. Jaký má pro vás význam?

Pod­stat­né není zob­ra­ze­ní nási­lí jako tako­vé­ho, ale hle­dá­ní jeho hlub­ší­ho smys­lu. Sou­čas­ná spo­leč­nost je plná nási­lí, kte­ré je mno­hem kru­těj­ší, než co se ode­hrá­vá na jeviš­ti. Zásad­ní otáz­ka, kte­rou řeší­me i v této insce­na­ci, se asi popr­vé obje­vi­la při zkou­še­ní mé hry Rodi­na: Pokud bys­te dospě­li k pře­svěd­če­ní, že spo­leč­nost ztra­ti­la jaký­ko­li smy­sl a cíl a vy jste jen lout­kou sto­jí­cí nad pro­pas­tí, do kte­ré se nut­ně zří­tí­te, jen neví­te přes­ně kdy, chtě­li bys­te, aby vaše děti žily v tako­vém světě? 

Když jsme o tom mlu­vi­li s dět­ský­mi her­ci vystu­pu­jí­cí­mi v Medea’s Chil­dren, vel­mi dob­ře tomu rozu­mě­li. Chá­pa­li tře­ba, že pro pře­ži­tí pla­ne­ty by bylo lep­ší, kdy­by lid­stvo zanik­lo. Byli by ale rad­ši, kdy­by k tomu došlo až potom, co umřou. Budouc­nost vidí čer­ně, ale na dru­hou stra­nu věří, že jejich gene­ra­ce pře­ži­je, že to ješ­tě těs­ně zvlád­ne. Přes­ně tak­to pře­mýš­lí­me o svě­tě: Víme, že zanik­ne, ale blá­ho­vě věří­me, že my tomu ješ­tě unikneme.

Roz­ho­vor poří­dil Jonas Maye­ur, do češ­ti­ny jej pře­lo­ži­la Alž­bě­ta Sope­ro­vá a celý je k dis­po­zi­ci v e‑magazínu časo­pi­su Foyer

Gisèle Vien­ne: Extra Life

út 19. 11. 2024 20.00 Nová scéna

st 20. 11. 2024 20.00 Nová scéna

Ráno po bujarém večír­ku spo­lu zůstá­va­jí dva sou­ro­zen­ci, sest­ra a bra­tr, jejichž sil­né dět­ské pou­to pře­trh­la před dva­ce­ti lety tra­gic­ká udá­lost. Jako dospě­lí chá­pou, že sys­tém, kte­rý jim způ­so­bil trau­ma, se zhrou­til, a díky nově naby­té cit­li­vos­ti a schop­nos­ti vidět věci v sou­vis­los­tech hle­da­jí ces­ty, jak jít a žít dál. Ve své insce­na­ci Extra Life Gisèle Vien­ne dále zkou­má růz­né mož­nos­ti vní­má­ní času a pro­sto­ru. Na poza­dí této udá­los­ti, kte­rá hlav­ním posta­vám pře­vrá­ti­la život naru­by a zjit­ři­la jejich city, při­chá­zí reži­sér­ka a záro­veň cho­re­o­gra­f­ka se zce­la novou for­mou vní­má­ní času, kdy se vzá­jem­ně pro­lí­ná a sou­běž­ně odví­jí minu­lost, sou­čas­nost a budouc­nost, vzpo­mín­ky a před­sta­vy. Výraz­ným prv­kem insce­na­ce Extra Life je cho­re­o­gra­fie vychá­ze­jí­cí z námě­tů samot­ných taneč­ní­ků. Jako pro­stře­dek k vyjá­d­ře­ní hie­rar­chie jed­not­li­vých úrov­ní vní­má­ní vyu­ží­vá reži­sér­ka sou­bor kolá­ží, na jejichž vytvo­ře­ní se kro­mě ní podí­le­li účin­ku­jí­cí Katia Pet­rowick, Adèle Hae­nel a Theo Live­sey. Insce­na­ce pro­mlou­vá k divá­kům zce­la jedi­neč­ným jevišt­ním jazy­kem, jehož základ­ním skla­deb­ným prv­kem jsou poci­ty, z nichž se pak tvo­ří myš­len­ky a mlu­ve­né slovo.

Kon­cept, cho­re­o­gra­fie, režie a scé­na: Gisèle Vienne

Per­for­me­ři: Adèle Hae­nel, Theo Live­sey, Katia Petrowick

Dél­ka: 1 hodi­na 50 minut bez přestávky

Ve fran­couz­šti­ně s čes­ký­mi a ang­lic­ký­mi titulky

Gisèle Vien­ne je fran­couz­sko-rakous­ká uměl­ky­ně, cho­re­o­gra­f­ka a reži­sér­ka. Po absol­vo­vá­ní filo­zo­fie stu­do­va­la na lout­kář­ské ško­le Éco­le Supé­rie­u­re Nati­o­na­le des Arts de la Mari­on­net­te. Její insce­na­ce tou­ro­va­ly po Evro­pě a pra­vi­del­ně byly uvá­dě­ny také v Asii a v Ame­ri­ce. Její foto­gra­fie a insta­la­ce byly vysta­ve­ny v newy­or­ském Whit­ney Muse­um, paříž­ském Cen­t­re Pompi­dou, Museo Naci­o­nal de Bellas Artes de Bue­nos Aires a Musée d’Art Moder­ne de Paris. Vyda­la dvě kni­hy: JERK / Throu­gh The­ir Tears s Den­ni­sem Coo­pe­rem, Pete­rem Rehber­gem a Jonatha­nem Cap­de­viellem v roce 2011 a 40 PORTRAITS 2003 – 2008 ve spo­lu­prá­ci s Den­ni­sem Coo­pe­rem a Pierrem Dourthem v roce 2012.

Kon­tak­ty pro média: 

Kate­ři­na Ond­rouš­ko­vá, pub­lic relati­ons Čino­hry a Later­ny magi­ky 

T: +420 224 901 236 

M: +420 777 208 249 

e‑mail: k.ondrouskova@narodni-divadlo.cz

Tomáš Sta­něk, tis­ko­vý mluv­čí ND

T: +420 224 901 244 

M: +420 605 207 249

e‑mail: t.stanek@narodni-divadlo.cz

www.narodni-divadlo.cz 

www.prazskekrizovatky.cz

fb: cino­hrand 

fb: praz­ske­kri­zo­vat­ky

fb: novasce­na

ig: cino­hrand 

ig: novasce­na

Od Tomáš Kubart

Tomáš Kubart je vědecko-výzkumný pracovník Oddělení pro výzkum moderního českého divadla na Ústavu pro českou literaturu AV ČR, a Kabinetu pro studium českého divadla IDU. Zabývá se performativitou, zejména českým akčním uměním a vídeňským akcionismem, a českým dramatem dvacátého století.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *