Postavme se na odpor: Za svobodnou kulturu

Váže­ní poslan­ci Evrop­ské­ho par­la­men­tu,
Váže­ná paní před­sed­ky­ně Evrop­ské­ho par­la­men­tu Rober­to Met­so­lo,
Váže­ná paní před­sed­ky­ně Výbo­ru pro kul­tu­ru a vzdě­lá­vá­ní Nelo Riehl,

my, níže pode­psa­né kul­tur­ní insti­tu­ce a uměl­ci z celé Evro­py, jsme hlu­bo­ce zne­po­ko­je­ni sou­čas­ným děním v kul­tur­ní poli­ti­ce mno­ha člen­ských stá­tů EU. V Maďar­sku byl kul­tur­ní sek­tor z vel­ké vět­ši­ny již dáv­no donu­cen při­způ­so­bit se novým medi­ál­ním záko­nům a roz­počto­vým škr­tům, nyní však dochá­zí k podob­né­mu vývo­ji na Slo­ven­sku, kde jsou z poli­tic­kých důvo­dů odvo­lá­vá­ni vedou­cí kul­tur­ní pra­cov­ní­ci, napří­klad ředi­tel Národ­ní­ho diva­dla, ředi­tel­ka Národ­ní gale­rie a řada dal­ších. V mno­ha člen­ských stá­tech dosáh­ly úto­ky pro­ti umě­lec­ké svo­bo­dě téměř absurd­ní míry. Národ­ní diva­dlo Iva­na Vazo­va v Sofii muse­lo uvést prv­ní pre­mi­é­ru více než sto let sta­ré hry ode­hrá­va­jí­cí se ve fik­tiv­ním Bul­har­sku bez divá­ků, pro­to­že jim ultra­na­ci­o­na­lis­tič­tí demon­stran­ti fyzic­ky zabrá­ni­li ve vstu­pu do diva­dla. V Rakous­ku hro­zí pra­vi­co­vá naci­o­na­lis­tic­ká Stra­na svo­bod­ných (FPO), že ome­zí finan­co­vá­ní tzv. woke kul­tu­ry, čímž fak­tic­ky mys­lí jakou­ko­li jinou kul­tu­ru, než jsou míst­ní folk­lór­ní spol­ky. Podob­né radi­kál­ní škr­ty ve finan­co­vá­ní kul­tur­ních insti­tu­cí a pro­jek­tů, kte­ré nejsou dosta­teč­ně „tra­dič­ní“ a „národ­ní“, pro­sa­zu­je nizo­zem­ská Stra­na pro svo­bo­du Geer­ta Wil­der­se, fran­couz­ské Národ­ní sdru­že­ní a němec­ká AfD. V mno­ha oblas­tech již byly tyto škr­ty pro­ve­de­ny v duchu hes­la, že co jed­nou zni­čí­me, nepů­jde tak snad­no obnovit.

U vědo­mí sku­teč­nos­ti, že jed­nou ze zásad Evrop­ské unie je neza­sa­ho­vat do kul­tur­ních poli­tik jed­not­li­vých člen­ských stá­tů, ale pou­ze je pod­po­ro­vat v době „kri­zí a neo­če­ká­va­ných výzev“, jak se uvá­dí ve Stra­te­gic­kém rám­ci pro kul­tur­ní poli­ti­ku EU, jas­ně říká­me: evrop­ská kul­tu­ra prá­vě teď tako­vé kri­zi čelí. Po mno­ho měsí­ců až let, a v řadě stá­tů dokon­ce po celá dese­ti­le­tí, čelí kul­tur­ní insti­tu­ce poli­tic­ké kam­pa­ni, kte­rá ome­zu­je svo­bo­du pro­je­vu a umě­lec­kou svo­bo­du a pomo­cí škr­tů a záka­zů likvi­du­je vše, co neod­po­ví­dá poli­tic­ké linii pra­vi­co­vě kon­zer­va­tiv­ních a naci­o­na­lis­tic­kých poli­tic­kých usku­pe­ní. Nejde o žád­né náhod­né škr­ty, ale o pro­myš­le­nou kul­tur­ně-poli­tic­kou stra­te­gii, kte­rá cíle­ně ničí roz­ma­ni­tost evrop­ské kul­tu­ry budo­va­nou od roku 1989. Výstiž­ně to shr­nu­je pro­hlá­še­ní, že „Bru­sel by měl ztra­tit jaký­ko­li poli­tic­ký význam,“ obsa­že­né ve Vídeň­ské dekla­ra­ci, již nedáv­no pode­psa­li lídři dvou nej­sil­něj­ších pra­vi­co­vých stran ve střed­ní Evro­pě Her­bert Kic­kl a Vik­tor Orbán. Nenech­me se totiž okla­mat: zmi­zí-li ote­vře­ná, nad­stra­nic­ká kul­tu­ra pře­sa­hu­jí­cí hra­ni­ce národ­ních stá­tů, zanik­ne nako­nec i samot­ný pro­jekt míro­vé evrop­ské integrace.

S ohle­dem na výše uve­de­né Vás žádá­me, abys­te se na půdě Evrop­ské­ho par­la­men­tu zabý­va­li sou­čas­ným vývo­jem v člen­ských stá­tech EU a koneč­ně zau­ja­li jed­no­znač­né sta­no­vis­ko. Mno­ho důle­ži­tých oblas­tí evrop­ské kul­tu­ry a nad­ná­rod­ní spo­lu­prá­ce již v důsled­ku radi­kál­ní­ho zestát­ně­ní pře­sta­lo exis­to­vat, v mno­ha zemích byli na vedou­cí pozi­ce v kul­tur­ních insti­tu­cích dosa­ze­ni posluš­ní úřed­ní­ci nebo byly tyto insti­tu­ce při­pra­ve­ny o veš­ke­ré pro­střed­ky, kte­ré by umož­ňo­va­ly jejich čin­nost. Sle­du­je­me, jak se v oba­vě před mož­ný­mi škr­ty šíří auto­cen­zu­ra, strach a depre­se. Vyja­dřu­je­me pro­to soli­da­ri­tu s uměl­ci, kte­ří byli odvo­lá­ni či pro­puš­tě­ni nebo kte­rým jsou kla­de­ny pře­káž­ky ve výko­nu jejich prá­ce, a s kul­tur­ní­mi insti­tu­ce­mi po celé Evro­pě, kte­rým hro­zí uza­vře­ní nebo kte­ré již byly uza­vře­ny. Násil­né pře­ka­že­ní pre­mi­é­ry před divá­ky, ke kte­ré­mu došlo v Sofii, je více než jas­ným varo­vá­ním, že již bylo pře­kro­če­no pří­liš mno­ho čer­ve­ných linií.

Žádá­me vás, abys­te řeši­li akut­ní ohro­že­ní jed­not­né evrop­ské kul­tur­ní poli­ti­ky a zau­ja­li jas­ný postoj k úto­kům, záka­zům, pro­pouš­tě­ní a škr­tům v jed­not­li­vých člen­ských stá­tech EU. Musí­me navá­zat na soli­da­ri­tu, kte­rou již vyjá­d­ři­ly tisí­ce uměl­ců a umě­lec­kých orga­ni­za­cí po celé Evro­pě, odsou­dit bez­pre­ce­dent­ní úto­ky pro­ti umě­lec­ké svo­bo­dě a vyu­žít sílu mezi­ná­rod­ních sítí ke zná­so­be­ní účin­ku mož­ných řeše­ní. Jak Lis­ti­na základ­ních práv Evrop­ské unie, tak pra­cov­ní plán pro kul­tu­ru na obdo­bí 2023 – 2026 sta­no­ví povin­nost chrá­nit umě­lec­kou svo­bo­du. Nalé­ha­vě žádá­me člen­ské stá­ty a evrop­ské insti­tu­ce, aby plni­ly své povin­nos­ti vyplý­va­jí­cí z těch­to doku­men­tů a poskyt­ly ješ­tě vět­ší záru­ky při­je­tím Evrop­ské­ho aktu o svo­bo­dě kul­tu­ry jakož­to sou­čás­ti práv­ní­ho státu.

Ohro­že­na je nejen pověst, ale i exis­ten­ce evrop­ské kul­tu­ry v celé její roz­ma­ni­tos­ti. Evrop­ská unie je zalo­že­na na ote­vře­nos­ti kul­tur­ní­ho živo­ta jed­not­li­vých zemí a jejich svo­bod­né spo­lu­prá­ci. Pokud zmi­zí, při­jde evrop­ský pro­jekt o svou duši a svůj smy­sl. Začně­te pro­sím konat! Ješ­tě není pozdě!

S pozdra­vem

Milo Rau a Arte­mis Vaki­a­nis (ředi­te­lé Vídeň­ské­ho fes­ti­va­lu / Wie­ner Festwo­chen | Free Repub­lic of Vien­na, Rakous­ko; člen Pro­spe­ro – Exten­ded The­a­t­re)
Matej Drlič­ka (odvo­la­ný ředi­tel Slo­ven­ské­ho národ­ní­ho diva­dla, Slo­ven­sko; člen ETC a Ope­ra Euro­pa)
Vasil Vasi­lev (gene­rál­ní ředi­tel Národ­ní­ho diva­dla Iva­na Vazo­va, Bul­har­sko a člen ETC a Pro­spe­ro)
Clau­dia Bel­chi­or a Hei­di Wiley (pre­zi­dent­ka a výkon­ná ředi­tel­ka Euro­pe­an The­a­t­re Con­ven­ti­on – ETC)
Ser­ge Ran­go­ni (gene­rál­ní ředi­tel Thé­âtre de Liè­ge, člen ETC a vedou­cí člen Pro­spe­ro – Exten­ded The­a­t­re)
Karen Sto­ne (gene­rál­ní ředi­tel­ka Ope­ra Europa)

Od Tomáš Kubart

Tomáš Kubart je vědecko-výzkumný pracovník Oddělení pro výzkum moderního českého divadla na Ústavu pro českou literaturu AV ČR, a Kabinetu pro studium českého divadla IDU. Zabývá se performativitou, zejména českým akčním uměním a vídeňským akcionismem, a českým dramatem dvacátého století.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *