Petra Kolářová: Tělo jako „pohyblivá socha“ v díle francouzského mima Étienna Decroux 

12. 12. 2024 | 17.00 h | Pra­ha
Měst­ská knihov­na v Pra­ze | Mari­án­ské náměs­tí 1 | vstup volný

Herec a mim Éti­en­ne Decroux (1898 — 1991) se nechá­val čas­to sly­šet: “kdy­bych nebyl mimem, byl bych socha­řem.“ Jako tvůr­ce tzv. těles­né­ho mima (mime cor­po­rel) kla­dl do cen­t­ra pozor­nos­ti výraz těla, a to na úkor tvá­ře a rukou, jak bylo zvy­kem v tra­dič­ní pan­to­mi­mě. Inspi­ro­val se při­tom nejen myš­len­ka­mi diva­del­ních refor­má­to­rů Jacque­se Cope­aua, či Edwar­da Gor­do­na Crai­ga, ale také sochař­stvím, a to pře­de­vším díly Augusta Rodi­na. 

Před­náš­ka se zamě­ří na Decrou­xův kon­cept těla jako „pohyb­li­vé sochy“ (sta­tu­aire mobi­le), kte­rý je v jeho tvor­bě klí­čo­vý. Při­po­me­ne star­ší diva­del­ní tra­di­ci vzta­hu her­ce k sochař­ství (Denis Dide­rot), pou­ká­že na sochař­ské inspi­ra­ce, kte­ré se obje­vu­jí nejen v podo­bě pře­jí­má­ní těles­ných posto­jů z kon­krét­ních soch, ale také v rovi­ně meta­for zosob­ňu­jí­cích tvůr­čí prin­ci­py těles­né­ho mima. V nepo­sled­ní řadě uká­že na úlo­hu foto­gra­fie a fil­mu v Decrou­xo­vě vizu­ál­ním uva­žo­vá­ní o těle na diva­del­ní scéně. 

Pet­ra Kolá­řo­vá, his­to­rič­ka umě­ní, kurá­tor­ka. V roce 2015 obhá­ji­la dizer­ta­ci o Éti­en­nu Decroux při­pra­vo­va­nou v rám­ci dok­to­rá­tu pod dvo­jím vede­ní na Uni­ver­zi­tě Kar­lo­vě v Pra­ze (Ústav pro ději­ny umě­ní FFUK) a na Uni­ver­si­té Paris 1 Pan­thé­on-Sor­bon­ne (Dok­to­rand­ská ško­la dějin umě­ní). Od roku 2019 pra­cu­je jako kurá­tor­ka Sbír­ky gra­fi­ky a kres­by Národ­ní gale­rie Pra­ha, kde se podí­le­la na něko­li­ka výstav­ních pro­jek­tech, mj. je autor­kou výsta­vy V krouž­cích dýmu. Por­trét moder­ní­ho uměl­ce (2022).