RECENZE - Nejnovější inscenace taneční skupiny VerTeDance, která nese název Emigrantes, vznikla na základě práce Terezy Ondrové a Veroniky Kotlíkové s dětmi v Ateliéru kreativního pohybu při Divadle Archa a jejich působení v rámci projektu Archa. lab. Tento dlouhodobý projekt divadla funguje na principu volného sdružení umělců, kteří vytvářejí inscenace vztahující se ke společnému tématu. Projekt Archa lab. zahrnuje tematické bloky, které jsou charakteristické naléhavým společenským přesahem.

V Emigrantes VerTeDance navazují na jednu z dlouhodobých dramaturgických linií uvedeného projektu, která usiluje o nahlédnutí do života lidí v mezní, krizové, situaci. Tématem inscenace je fenomén uprchlictví, opuštění domova a odchod do neznáma naplněný strachem i očekáváním.  

Tereza Ondrová a Veronika Kotlíková toto téma nahlížejí očima dětí. Inspirací k Emigrantes jim byly jednak reálné příběhy dětí z uprchlických rodin, s nimiž pracovaly v Ateliéru kreativního pohybu a jednak stejnojmenný komiksový příběh z pera Shauna Tana.

Inscenací Emigrantes VerTeDance formálně navazují na své předchozí projekty The Brave a Třiačtyřicet slunce západů, neboť je, stejně jako obě jmenované kompozice, postavena na interakci dospělých tanečníků s dětmi. Dětská bezprostřednost a spontaneita jejich výrazu je přitom jádrem celé choreografie. Společná choreografie a režie Terezy Ondrové a Veroniky Kotlíkové vychází z hledání přirozeného vyjádření dětí, jemuž se dospělí tanečníci ve své pohybové a interpretační stylizaci přizpůsobují. Síla choreografie je především v její nenucenosti, v citlivosti, s níž vede děti (a dospělé) k přirozenému vyjádření emocí pohybem. Dětský pohyb zároveň kultivuje, avšak zcela bezprostředně, jaksi mimochodem. Radost dětských tanečníků ze hry je přitom dojemná, obrazy krásné a sdělení silné.

Klíčem k inscenaci je atmosféra, nikoli fabule. Výraznou složkou inscenační struktury je proto živý hudební doprovod. Hudba skupiny DVA, je velmi abstraktní, enigmatická, takřka spirituální a skupina DVA, Bára Kratochvílová a Honza Kratochvíl, ji s nadsázkou charakterizují jako "folklór neexistujících národů".  Tento obrat je vyjádřením skutečnosti, že se ve své tvorbě inspirují všemi kulturními vlivy, s nimiž se uprostřed naší globalizované doby lze setkat. Jejich hudba však velmi výrazně čerpá také z inspirace dětskými rytmickými, slovními a intonačními hříčkami. Řečeno slovy Ivana Vyskočila, vytváří velmi osobitou "dětštinu". Jejich "dětština" v koktejlu všemožných kulturních inspirací je esencí, která naši mysl v jediném okamžiku odnáší do imaginárního světa snů, vzpomínek a té nejpůvodnější lidské zkušenosti.  

Emigrantes tvoří pásmo tematicky propojených obrazů, které jsou vždy metaforou k určité situaci naznačené střípkem monologu. Atmosféra inscenace nepřestává balancovat na hranici mezi nostalgií a groteskou. Nostalgické momenty jsou spojeny s motivem vzpomínek a subtilních pocitů postav. Jejich scénické vyjádření ústí do metafory, která je záhy konfrontována s nějakou banalitou.

Z této oscilace vyrůstá dramatické napětí, které autorky mistrně gradují až do závěrečné katarze. Ta je spojena s významným myšlenkovým přesahem, neboť závěrečný obraz ukazuje projekční plátno plné zářících hvězd a jednoho z hrdinů, arménského chlapce Edu, který si oblékne skafandr, nasadí přilbu astronauta a s výmluvným gestem na rozloučenou mizí ve tmě. Hvězdy září a my víme, že vzdálenost mezi realitou našich životů a sny a touhami malého chlapce je vesmírná, tedy relativní.

Julie Kočí, 16. 1. 2010

Taneční skupina VerTeDance: Emigrantes
Choreografie a režie: Tereza Ondrová, Veronika Kotlíková. Světelný design: Pavel Kotlík.
Scéna: Kristýna Taüblerová. Dramaturgie: Štěpán Pácl.
Hudba: kapela DVA - Ona - Bára Kratochvílová, On - Honza Kratochvíl.
Hrají: Ondřej Nosálek, Andrea Opavská, Petr Opavský, Lucia Kašiarová, Jasmína Lustigová, Anna Kuřátková, Adam Chaloupka, Adam Pospíšil, Eduard Manukjan. Produkce: Markéta Faustová, Tereza Černá. Fundraising: Anna Dynková.
Předpremiéra: 18. 12. 2009, Divadlo Archa.
Premiéra: 7., 8. 1. 2010, Divadlo Archa.