Menu

Co se děje na Slovensku

Co se děje na Slovensku
foto: Jakub Čajko

V posledních měsících přicházejí ze slovenské kulturní scény znepokojivé zprávy, jejichž závažnost povážlivě graduje. Ve všech se tanec stává obětí společenských nálad či praktik, o nichž jsme si mysleli, že jsou nevratně pryč. Umění opět plní roli lakmusového papírku společenské tolerance a svobody. 

Bratislava

Začněme pozvolna. Na jaře vzdala jediná stálá bratislavská scéna pro současný tance Divadlo elledanse svůj boj o přežití a vyklidilo dosavadní působiště na Miletičově ulici. Znamená to, že z města zmizelo jediné taneční těleso produkující současnou taneční tvorbu a zároveň scéna, kde mohli vystupovat domácí a zahraniční umělci. Příčina tohoto deletu nikoho nepřekvapí – šlo o peníze. Dotace ministerstva kultury klesla o třetinu a soukromý sponzor nedokázal udržet prostor a soubor nad vodou.

Příležitost vidět v Bratislavě současný tanec povážlivě klesla i tím, že v té době, shodou okolností, zanikla i mnohaletá dramaturgická linie baletu Slovenského národného divadla, která v prostoru Malé scény, ale i na hlavním jevišti, umožňovala uvádět premiéry a reprízy choreografií současných tanečních tvůrců. Trochu jsme slovenským kolegům otevřenost jejich první scény záviděli. Ale to je pryč. V tuto chvíli nemá Bratislava žádnou scénu pro současný tanec. Gong!

Košice

Zákaz prezentace Informátorů Farmy v jeskyni na košickém festivalu Use the City už je trochu jiný kalibr. Farma měla být hlavní zahraniční hvězdou, highlightem festivalu. Ředitel organinaze K13, která spravuje košická kulturní centra, jistý pan Ján Kováč, ale Informátory zakázal, a to z politických důvodů. Vysvětlení, o jaké politické důvody by mělo jít, se následně vyhnul tvrzením, že příčinnou zrušeného hostování je vlastně nedostatek financí. Dramaturgyně festivalu Blanka Berkayová, která Informátory do programu vybrala, našla urychleně sponzory, kteří náklady na hostování Farmy pokryli, a doufala, že je situace zachráněna. Bohužel – zákaz ředitele trval dál. Berkayová rezignovala, Kováč v židli ředitele K13 sedí dodnes.

Možná se hodí v této souvislosti zmínit, že kontroverzní inscenaci Informátorů odhalující praktiky nadnárodní potravinářské korporace, uvádí pravidelně divadlo Ponec. Jeho provozovatel a organizátor největšího tanečního festivalu u nás, Tanec Praha, přišel letos o dlouholetého sponzora, firmu Nestlé. Gong!

Banská Bystrica

V tomto středoslovenském župním městě od roku 1992 působí Divadlo Štúdio tanca, které založila Zuzana Hájková. Divadlo se stalo zázemím pro slovenský současný tanec a pracovala zde i řada tanečníků a choreografů ze světa, včetně těch českých. Divadlo hraje pro dospělé i pro děti, pořádá taneční kursy a workshopy a je jediným kontinuálně působícím „profi“ tělesem současného tance na Slovensku. Před deseti lety začalo divadlo pořádat i mezinárodní festival Dni tanca, který má poučený dramaturgický profil a vybraný vkus.

Grantová komise slovenského ministerstva kultury festivalu letos přidělila dotaci 20 000 eur na realizaci programu. Podle pravidel převod peněz na divadlo musí projít ze státu přes župu (kraj) a to formou smlouvy. Banskobystrický župan Marián Kotleba však smlouvu umožňující převod peněz odmítl podepsat. Důvody jsou podle něj etické a estetické. Kotleba, který ale neviděl jediný kus z repertoáru, považuje tvorbu divadla a program festivalu za dekadentní, sexuálně úchylný, a tedy svým způsobem nebezpečný. Na programu Dnů tanca najdeme například choreografii Philippa Saireho Black Out (v Praze jsme viděli vloni) nebo Antes Guilherma Botelha se souborem Alias (jehož Sideways Rain omráčil publikum v karlínském divadle v roce 2012).

Kotleba zvažoval, že zastaví podporu činnosti Divadla Štúdio tanca jako takového. Kritizoval nízkou produktivitu a vysoké náklady a označil ministerské granty na projekty DŠT za podezřele velké. V oficiálním vyjádření Banskobystrického samosprávného kraja se například píše: „Představitele Úřadu BBSK trápí v prvé řadě skutečné problémy obyvatel kraje, a proto vždy podpoří raději rozumné projekty zaměřené např. na rozvoj knihoven a muzeí, než na taneční představení nahých chlapů v Divadle Štúdio tanca.

Slovenská média věnují kauze poměrně velký prostor a doufejme, že společenská diskuse pojmenuje a odsoudí její původce a mechanismy, tak aby se nic podobného nemohlo opakovat. Nicméně tirádu „podfinancování – cenzura – šikana“ na ose Bratislava – Košice – Banská Bystrica není možné bagatelizovat. Křehké umělecké subjekty jsou vždycky nárazníkem, testem, když se objeví nálady a síly ohrožující demokracii – svobodu – toleranci. Takže – bděme!

Jana Návratová

Taneční publicistka. Absolvovala Katedru divadelní a filmové vědy FFUK. Od 1989 pracuje v Divadelním ústavu (dnes Institutu umění – Divadelním ústavu), kde v roce 2006 založila Taneční sekci, která se věnuje komplexní odborné podpoře tanečního umění.  V letech 1993 – 2005 vyučovala dějiny tance na Konzervatoři Duncan centre. Je editorkou a spoluautorkou odborné monografie Tanec v České republice (2010) a řady studií publikovaných v českých i zahraničních sbornících. V letech 2005 - 2013 byla šéfredaktorkou odborné revue Taneční zóna a pravidelně publikuje v českých médiích. Založila Festival tanečních filmů. Je lektorkou power jógy.

Prodej & Předplatné

Log In or Sign Up

Log in with Facebook

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?