TZ

 

Menu

Radim Vizváry: Laternu magiku vnímám především jako multižánrové divadlo

Radim Vizváry: Laternu magiku vnímám především jako multižánrové divadlo

Radim Vizváry se stal od 1.1.2021 uměleckým šéfem Laterny Magiky. Radim Vizváry je mim, autor, režisér, choreograf a pedagog. Patří mezi nejvýraznější mezinárodně uznávané osobnosti současného mimického divadla v Evropě. Je absolventem Hudební a taneční fakulty AMU v Praze, kde dosáhl nejvyššího, doktorského vzdělání, titulu Ph.D. Je držitelem Ceny Thálie 2016 v kategorii Balet, pantomima nebo jiný tanečně dramatický žánr za herecký výkon v představení Sólo.

Hostoval jste doposud jako režisér či choreograf na různých inscenacích pro Operu a Činohru Národního divadla, ale konkrétně s Laternou magikou zatím zkušenosti nemáte. Jaký pocit máte jako čerstvý umělecký šéf této instituce?

Cítím velkou zodpovědnost a zároveň se těším na možnosti, které Laterna magika skýtá k experimentování. Ve svých sólových projektech rád kombinuji pantomimu s dalšími divadelními žánry. Laternu magiku vnímám především jako multižánrové divadlo, a to jsou základní cesty, kterými ji chci vést, jednak podpořit využití nových technologií, jednak využít potenciál multižánrovosti.

Nastupujete v nelehkém období pro všechny divadelníky, které je poznamenáno přetrvávající pandemií. Všechny soubory Národního divadla nyní přešly především do online prostoru a v lednu zahájily vysílání podcastů. Jak chcete do doby otevření divadel vést činnost a prezentaci Laterny magiky vůči divákům?

V současnosti jsme uprostřed zkoušení nové inscenace pro rodinné publikum, Zázrak (s)tvoření, kterou režíruji. Zkoušíme každý den, tak aby byla připravená v plánovaném březnovém termínu. Tanečníci mají pravidelné tréninky, budou se přezkušovat alternace několika rolí v inscenacích. Soubor tedy pracuje. Laterna magika bude mít pravidelný prostor v rámci podcastů. Pokud jde o speciální projekt pro diváky do současné covidové doby, plánujeme po nastudování premiéry natočit online site-specific taneční film, kterému pracovně říkáme „Laterna for camera“. Jako choreografku jsme k tvorbě přizvali Natašu Novotnou a natáčet se bude v prostorách Nové scény. Rád bych, aby se do tvorby zapojilo co nejvíce členů souboru.

 Heroes

Inscenace Heroes

V současné době se zároveň významně podílíte na vzniku nové pražské scény nového cirkusu a pantomimy Divadla BRAVO! Jak zvládnete skloubit náročnou pozici uměleckého šéfa Laterny magiky s touto činností?

Když jsme s Losers Cirque Company rozjížděli kampaň na revitalizaci Divadla BRAVO a připravovali jeho otevření, ještě jsem o nabídce z Národního divadla nevěděl, obdržel jsem ji teprve v červnu. Provoz Divadla BRAVO byl ale od počátku v rukou Loserů, i když se stalo rezidenčním sídlem i pro mé projekty a na dramaturgii pracujeme společně. Neměli jsme ale rozpracovaný žádný nový společný projekt, takže nedochází ke střetu zájmů. V Divadle BRAVO budu dál hrát svá sólová představení a budeme uvádět i společné inscenace Heroes a Mimjové.

Připravujete nyní pod svou režií k premiéře inscenaci Zázrak s(tvoření), kde navážete na svou spolupráci se souborem Losers Cirque Company, konkrétně s Matyášem Rambou jako choreografem. Premiéra je plánována na březen. Počítáte s online verzí této premiéry, tak jak tomu je například u Opery? (online premiéra opery Rigoletto 30. 1. 2021)

Každý rád spolupracuje s umělci, s nimiž si rozumí, do nové inscenace jsem tedy obsadil vedle tanečníků Laterny magiky také mima Matese Petráka a akrobata Jindru Panského z Losers, není to ale cílená spolupráce se značkou. Když už se zmiňujeme o tvůrcích, výpravu k inscenaci navrhl Marek Cpin, hudbu skládá Ivo Sedláček, tvorby animací do projekcí se ujala Maria Procházková, která v Laterně magice režírovala inscenaci Vidím nevidím, na světelném designu spolupracuje Karel Šimek. Online premiéru neplánujeme. Inscenaci stavíme pro jeviště a já nejsem příliš velkým příznivcem streamů tohoto druhu. Nevěřím, že přenos z divadelního představení dokáže zprostředkovat plnohodnotný zážitek, a zvlášť u inscenace pro děti. Zázrak (s)tvoření bude mít navíc interaktivní závěr, kdy chceme dětem nabídnout, aby přišly za námi na jeviště. Věřím, že na sítích spíše uspějeme s plánem online site-specific projektu, o kterém jsem se zmiňoval.

Boris Hybner a Radim Vizváry

Boris Hybner a Radim Vizváry

Na konci uplynulého roku jste měl možnost se v rámci série workshopů blíže seznámit se souborem Laterny magiky. Jaký je váš názor na soubor a jeho potenciál? Plánujete v rámci něho nějaké strukturální změny?

Tanečníci mají velký potenciál a chci pro ně plánovat dál pravidelné série workshopů, právě proto, aby jej mohli více využít a získat nové dovednosti. Nejhorší je pro umělce rutina, kdy ztrácí motivaci rozvíjet se dál. To samozřejmě hrozí v době současné krize ještě o něco víc, všichni už se cítíme trochu frustrovaní. Myslím, že workshopy na konci minulého roku tanečníkům pomohly a doufám, že budeme mít možnost v nich pokračovat. Nemusí to být jen workshopy nového cirkusu, pantomimy nebo současného tance s některými výraznými choreografy-pedagogy, ale mohou se seznámit i se vzdálenějšími divadelními žánry. Pokud se týká premiér, obsazení by mělo být v rukou režiséra a choreografa. Počítám s tím, že pokud bude potřeba pracovat se specifickými technikami nebo budeme potřebovat konkrétní typy do rolí, budeme zvát hostující umělce. V souboru mají ale všichni i nadále rovnou příležitost.

Ve své koncepci hovoříte o specifické poetice, kterou chcete pro Laternu magiku vytvořit. Jak by podle vás tato poetika měla vypadat?

Chtěl bych, aby vyplynula z rovnoprávnosti a vzájemné provázanosti žánrů i technologie, aby nic nebylo jen ilustrací, kulisou a doplňkem, ale abychom tvořili skutečně syntetické divadlo. Vím, že to není jednoduchý úkol, ale je to podstata Laterny magiky tak, jak si ji vysnili Alfréd Radok a Josef Svoboda. Měla by být platformou pro experiment a místem, kde se setkávají tvůrci a umělci z divadelního i nedivadelního prostředí. Rád bych tu měl přátelské ovzduší, které se pak stane součástí inscenací a divák tu esenci pozná. Jde o slovy těžko postižitelné věci. Myslím, že poetika Laterny magiky nemá být něco, co lze popsat a analyzovat, ale spíš vycítit.

Pejprboj

Inscenace pro děti Pejprboj

Zmiňujete, že byste Laternu magiku chtěl více otevřít dětskému publiku, kterému má být určena již první premiéra Zázrak s(tvoření). Jakými prostředky chcete dosáhnout toho, aby se děti staly pravidelnými návštěvníky Laterny magiky?

Chci přizvat tvůrce, kteří dokáží promluvit k duši dítěte a zavést je do světa fantazie. Sice nám rostou generace, které se rodí s trochu nadsázky s tabletem v ruce, ale živé dobrodružství, které je možné zažít i v divadle, ani nejmodernější technologie nenahradí. Laterna magika jako multižánrové a syntetické divadlo může být místem těch nejfantastičtějších příběhů. Popravdě se domnívám, že kvalitní divadelní repertoár pro dětského diváka není u nás příliš široký, je několik souborů, které se specializují především na děti předškolního věku, ale pak vidím trochu mezeru. V budoucnu bych rád, aby Laterna magika uváděla ročně dvě premiéry, z nichž jedna by vždy měla být určena pro rodiny s dětmi.

V rámci koncepce hovoříte rovněž – Čechovovými slovy – o „nových formách“, zde konkrétně o progresivnějším využití moderních technologií. Jak chcete Laternu magiku v tomto smyslu modernizovat, aby současně nedošlo k úplnému potlačení tradičního divadla?

To se nikdy nestane, pokud budeme mít na paměti, že na prvním místě je pro nás vždy divák, a pokud bude technologie prostředkem podřízeným myšlence. Mým ideálem je, aby Laterna magika využívala nejen již existující technologie, ale aby některé mohly vzniknout přímo pro ni na míru. Rád bych tedy spolupracoval s vědci i studenty technických oborů nebo programátory. Naše civilizace žije ve světě plném technologií, kam se podíváme, tam vidíme displeje, „chytrá“ zařízení, která se stala součástí životů lidí. I to musí divadlo reflektovat. Ve svých počátcích Laterna magika také využívala technologie, které byly v té době nejmodernější, mělo by to tak být stále. Vyvinula se projekční a osvětlovací technika, možnosti mapování, ale také virtuální realita, detekce pohybu, interaktivní média, hologramy, je škoda, že Laterna magika neměla k novým technologiím v poslední době větší přístup.

Radim sólo

Inscenace Solo

Jak chcete docílit, aby nové technologie byly pro Laternu magiku dostupnější?

Již jsme navázali spolupráci s ČVUT a Institutem intermédií. Plánujeme společné workshopy studentů technických oborů a umělců, kde budeme moci vzájemně sdílet své možnosti a očekávání, seznámit se s potenciálem nejnovějších technologií a zapojit vlastní kreativitu a fantazii. Mnohdy ani nevíme, jaké možnosti existují, nebo naopak jako umělci neumíme pregnantně definovat, co od zapojení technologie očekáváme. A také jsme si potvrdili spolupráce s festivalem Signal. Budeme se podílet na jeho jubilejním desátém ročníku, který se bude konat příští rok. Z nových kontaktů mám upřímnou radost, cítím z toho pozitivní energii a snahu vzájemně se podpořit.

V rámci činnosti na některých inscenacích Národního divadla jste často spolupracoval s uměleckým šéfem Činohry Danielem Špinarem. Plánujete v této kooperaci s Činohrou a Danielem Špinarem pokračovat i jako umělecký šéf Laterny magiky?

Prozatím neplánuji projekt, v němž by figuroval Dan Špinar jako režisér, ale v prosinci minulého roku dostala Laterna magika možnost zúčastnit se projektu Činohry ND na Nové scéně, série uměleckých intervencí Advent sám sobě ponechán. Spojení projekcí z inscenace Laterny magiky Zahrada mapovaných na strop a stěny foyer Nové scény a taneční improvizace členek souboru mělo v rámci projektu velký úspěch. Myslím, že to byla skvělá ukázka, jak mohou soubory spolupracovat a každý zůstat přitom sám sebou.

Do vašeho tříletého působení zasáhne v závěru plánovaná zhruba dvouletá rekonstrukce Nové scény, která by měla začít od sezóny 2022/2023. Jak by podle vás měla být komplexní vize Laterny magiky před touto rekonstrukcí?

Do doby rekonstrukce nám zbývá jedna a půl sezony, za tu dobu bude mít premiéru Zázrak (s)tvoření, v září letošního roku Robot Radius, který vzniká pro EXPO 2020 v Dubaji, a v dubnu 2022 jedna velká celovečerní premiéra. Během roku chci navázat spolupráci s několika institucemi, nakontaktovat vybrané zahraniční tvůrce, s nimiž bych rád spolupracoval dál, plánujeme pilotní ročník vlastního festivalu multižánrového a multimediálního divadla. Během rekonstrukce budeme muset vyřešit problém prostor k hraní a určitě bych rád podpořil tvorbu site-specific projektů, které můžeme uvádět jednorázově v blocích a vyzkoušet si možnosti různých architektonických objektů a veřejného prostoru. V té době by měly ale už tvůrčí týmy pracovat na budoucích premiérách. Po rekonstrukci by měla Laterna magika ideálně uvádět dvě premiéry ročně, jednu na velké scéně a druhou na malé scéně, která během rekonstrukce vznikne.

Pozastaví vaše nové angažmá zcela vaši vlastní sólovou činnost mima, či se plánujete v tomto směru i nadále rozvíjet?

Laterna magika je pro mne teď prioritou, odřekl jsem nějaké další závazky a režie, ale jak už jsem říkal, „můj“ repertoár v Divadle BRAVO zůstává. Ponechávám si též výuku na HAMU na katedře nonverbálního divadla a také organizaci mezinárodního festivalu pantomimy Mime Fest, který proběhne v září v Poličce. Jako tvůrce se nikdy nedokážu úplně zastavit, stále sbírám materiál a nápady na nové projekty, ale teprve čas ukáže, kdy vykrystalizují do podoby budoucí inscenace. Občas to trvá i několik let, než přejdu od nápadu k realizaci. Tvorby se jistě nevzdávám, ale právě teď není ještě žádný materiál zralý.

Publikováno 29.1.2021

 

Anežka Hrebiková

V současnosti je doktorandkou na Ústavu světových dějin a na Katedře pomocných věd historických a archivního studia Filozofické fakulty UK. Působí v Masarykově ústavu Akademie věd ČR. Je redaktorkou portálu i-divadlo.cz. Zaměřuje se na ruskou historii, společnost, kulturu a umění 18. a 19. století.

Login to post comments

Prodej & Předplatné

Log In or Sign Up

Log in with Facebook

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?