Již sedm let se na programu festivalu Prague Pride objevuje večer věnovaný současnému tanci. Kromě zahraničních skupin představil i domácí respektované tvůrce. Duchovním otcem a kurátorem této programové sekce je tanečník, pedagog a příležitostný choreograf Honza Malík. O tom, jak vůbec došlo na tanec v rámci Pridu a jaký bude letošní (post)pandemický ročník jsme spolu hovořili během jednoho červencového odpoledne.
32. ročník festivalu Tance Praha proběhl v popandemické podobě. Dlouhé přípravy narušil virus. William Forsythe a řada dalších tanečních es zůstala doma. Přesto organizátoři festival nezabalili. Jak si se situací poradili? Co se při nouzovém stavu naučili? Co chystají dál? Přinášíme bilanční rozhovor s ředitelkou Tance Praha Yvonou Kreuzmannovou.
Prakticky z nuly vykřesala respektované kulturní centrum, jež poskytovalo zázemí řadě výrazných umělců a mezinárodních festivalů. Začínali bez vody a bez tepla. Nyní je situace Studia Alta, jak sama Lucia Kašiarová říká: „nemálo podobná.“ Přesto neztrácí entuziasmus a přesun Alty do karlínské Invalidovny vnímá jako restart, příležitost osobního sebepoznání či možný návrat k vlastní umělecké tvorbě.
„Některá setkání mají svůj čas, i když chceme mít neustále všechno pod kontrolou“, jak říká Tereza Lenerová Hradilková. Náš rozhovor byl plánován na podzim loňského roku, ale ne, a ne se domluvit a sejít. Nakonec jsme se potkali až v brzkém předjaří a jak se ukázalo v době zásadního Terezina rozhodnutí a zvažování nových kariérních výzev.
