Menu

TOP 3 Veroniky Štefanové z Letní Letné Light 2020

TOP 3 Veroniky Štefanové z Letní Letné Light 2020
foto: Veronika Štefanová

Letní Letná Light byla letos zhuštěnou a zároveň koncentrovanou verzí tradičních  třítýdenních novocirkusových radovánek, které každým rokem zažíváme v pražských Letenských sadech. I když bylo představení i souborů méně – což je důsledek pandemie koronaviru a opatření s tím spojených – o silné, pozoruhodné či překvapivé momenty nebylo na festivalu nouze. Zde tedy tři z nich.

1. L’âne & la carotte (Lucho Smit)
Holandský artista – toho času působící ve Francii – Lucho Smit ze souboru Galapiat Cirque, přivezl na festival svou novinku L’âne & la carotte (Osel a mrkev). Už z názvu bylo patrné, že autor, režisér a artista v jedné osobě nenaservíruje publiku nic přímočarého ani bezzubého. Právě naopak, ve chvíli, kdy máte pocit, že jste pochopili, o co artistovi v sólovém vystoupení jde, bleskurychle vás přesvědčí o opaku. L’âne & la carotte je úvahou o tom, zda má cirkus – potažmo jakékoliv zarputilé chování či jednání, o kterém máme dojem, že může něco změnit – smysl. Artista Lucho Smit komunikuje s diváky prostřednictvím tradičních cirkusových disciplín, které ale vždy nějak drobně zkarikuje – místo balancírky při chůzi po laně drží v ruce jednokolku, místo rolla bolla balancuje na kuchařské lince postavené na plynové bombě, přičemž u toho vaří palačinky, neproskakuje hořícím kruhem, nýbrž otvorem vytvořeným z hořících školních židlí a místo divokých šelem krotí pomocí biče pouze kruhové podstavce, tzv. postamenty. Utahuje si z cirkusu, z jeho možností i jeho limitů, stejně jako z limitů vlastních. Zkouší se hnát výš a dál a stále rychleji. Takže nakonec skončí tím, že si ze školních židlí staví vratkou vysokou věž, na jejímž vrcholu balancuje a následně s ní i padá, aby si přiznal, že je na tom stejně jako ten osel, který se honí za mrkví a stejně ji nikdy nedosáhne. Nádherná cirkusová metafora marného lidského snažení.

2. Wendigo (AirGym Art Company)
Příjemným překvapením byla i novinka Wendigo českého novocirkusového seskupení AirGym Art Company. Společně s režisérkou a choreografkou Michaelou Kadlčíkovou si soubor vybral poutavé téma, a tedy příběh vycházející z mytologie kanadských indiánů. Inscenace Wendigo je tak na jednu stranu někdy spíše sledem lyrických obrazů, jindy narativních situací – vtipných i hororově napínavých – pro které se soubor inspiroval mytologickým stvořením. Wendigo je popisován jako monstrum s některými charakteristikami člověka, nebo jako duch, který posedl lidskou bytost a učinil ji nestvůrnou. Perfomeři a artisté – Bára Bartoňová, Pavlína Podzimková, Tomáš Pintér, Jaroslav Dolejší a Lukáš Šimon – využívají k interakci mezi sebou především závěsnou akrobacii na strapsech a párovou akrobacii. Pro inscenaci je příznačné svižné tempo podpořené živou a ve většině případů spíše akustickou hudbou, pohybová virtuozita, decentní kostýmy, které se nijak zvlášť nesnaží předstírat hru na indiány a kovboje, a nechybí vtip ani nadsázka. Toto všechno bohatě stačí pro navození atmosféry. Není třeba pokoušet se o psychologizaci postav pomocí banálních grimas a gest. To už v představení bylo tak nějak navíc.

3. Cirkusové mládí
Třetí TOP patří cirkusovému mládí. Rozdělím ho mezi dvě skupiny. Tu první tvoří mladí absolventi evropských profesionálních cirkusových škol – Jan Jirák a Alžběta Tichá. Společně s dalšími tvůrci inscenace Vlez v les uplatňují nabyté dovednosti a znalosti v zahraničí a tvoří tady u nás v duchu divadelní poetiky, která je jim blízká. Vznikla tak alegorická hříčka Vlez v les, nonverbální pohádka pro děti a jejich rodiče, ve které dokázali, že i cirkus může být srozumitelným nástrojem vyprávění příběhů, ze kterých plyne ponaučení.

Do druhé skupiny patří doslova ti nejmladší, kteří teprve zkoumají v rámci svého volného času, co všechno může cirkus nabídnout. Takové novocirkusové talenty najdeme už dnes po celé České republice: v pražském CIRQUEONu, Studiu Cirk La Putyka a KD Mlejn, brněnském Cirkusu LeGrando, plzeňském Žongléros a bratislavském Cirkuskusu. V rámci Letní Letné Light nebojácně vystoupili v rámci Teens Cirkabaret a byli dobří.

Veronika Štefanová

Studovala divadelní vědu a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a následně zakončila studium doktorátem na divadelní vědě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Kromě nového cirkusu psala i o divadle do tištěných a online periodik, mezi nimi i do časopisu Svět a divadlo, A2, Divadelních novin a v neposlední řadě do Taneční zóny. Založila online magazín o cirkuse v pod hlavičkou centra pro nový cirkus CIRQUEON, který vede dodnes. V současné době pracuje jako redaktorka kulturní publicistiky v Českém rozhlase Vltava.

Prodej & Předplatné

Log In or Sign Up

Log in with Facebook

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?