Bromance – Dokaž, že jsi muž

Foto: archiv Jatek78

Foto: archiv Jatek78

Na závěr lis­to­pa­du se na praž­ských Jat­kách 78 před­sta­vi­lo muž­ské trio (Louis Gift, Beren D’A­mic, Peter Shi­r­ley) z brit­ské­ho novo­cir­ku­so­vé­ho sou­bo­ru Bare­ly Metho­di­cal Trou­pe. Název insce­na­ce „Bro­man­ce“ je slo­že­ni­nou dvou slov – bro (bro­ther) a roman­ce.  Ukrý­vá v sobě klíč k jádru insce­na­ce – vztah mezi muži, kte­rý se pohy­bu­je na pome­zí for­mál­ní kole­gi­a­li­ty, bra­tr­ství, ale na stra­ně dru­hé také výraz­né­ho sexu­ál­ní­ho napětí.

Tvůr­ci scé­no­gra­fic­ky zasa­zu­jí insce­na­ci do black boxu vyba­ve­né­ho tře­mi bílý­mi židle­mi umís­tě­ný­mi v poza­dí a cyr whe­e­lem osvět­le­ným, od pří­cho­du divá­ků, kuže­lem svět­la. V tom­to osvět­le­ném kru­hu všech­no začí­ná. Postup­ným zha­sí­ná­ním a roz­svě­ce­ním kuže­lo­vé­ho svět­la, se před zra­ky divá­ků ode­hrá­va­jí úvod­ní něko­li­ka vte­ři­no­vé vstu­py per­for­me­rů, kte­ří se navzá­jem víta­jí. Vše začí­ná for­mál­ním podá­ním ruky, což se ale uká­že jako neleh­ký úkol. Eti­ke­ta pra­ví, že podá­va­ná ruka nemá být ucho­pe­ná pří­liš pev­ně (dlaň kole­gy nechce­me roz­dr­tit), ale ani malát­ně (lido­vě řeče­no, jako „lek­lá ryba”). Po všech těch­to v gagu před­ve­de­ných faux pas, při­chá­zí dal­ší „pro­blém”. Účin­ku­jí­cí jsou tři – mno­ho pro páro­vou akro­ba­cii, málo pro vel­ké sku­pi­no­vé scé­ny. Motiv tro­ji­ce, kte­rá vystří­dá růz­né vzta­ho­vé rovi­ny (milost­nou, kama­rád­skou, bra­tr­skou) je sil­ně téma­ti­zo­ván v celé inscenaci.

Bro­man­ce se pomy­sl­ně stří­da­jí dvě linie. V prv­ní tvůr­ci roze­hra­jí situ­a­ci (dojde napří­klad k žár­li­vé potyč­ce, po kte­rém se tro­ji­ce roz­dě­lí na dvo­ji­ci a zby­lé­ho sólis­tu), v dru­hé čás­ti se před­sta­ve­ní sto­čí k taneč­ní­mu nebo akro­ba­tic­ké­mu výstu­pu (páro­vá akro­ba­cie) a po ní, děj opět pokra­ču­je k dal­ší situ­a­ci. K čas­tým výstu­pům pat­ří také syn­chron­ní taneč­ní bre­akdan­ce scé­ny, evo­ku­jí­cí sílu a soudrž­nost muž­ské­ho kolektivu.

Díky této kom­po­zi­ci se Bro­man­ce mís­ty roz­pa­dá na jed­not­li­vé demon­stra­ce taneč­ních a artis­tic­kých doved­nos­tí, jejichž umís­tě­ní se může zdát téměř náhod­né a snad­no zamě­ni­tel­né. To ale neu­bí­rá na tech­nic­ké úrov­ni jed­not­li­vých výstu­pů – páro­vé akro­ba­cie a cyr whe­e­lu. Za pomo­ci nich, per­for­ma­ři vytvo­ři­li cit­li­vý vhled na hra­ni­ci mezi přá­tel­stvím a milost­ným vzta­hem. Tím­to prin­ci­pem pře­ky­pu­je hlav­ně prv­ní výstup páro­vé akro­ba­cie, kte­rý díky pohy­bo­vé sou­hře a pre­ciz­ní prá­ci s gra­da­cí, divá­ka vtáh­ne a do kon­ci scé­ny nepus­tí. Vzá­pě­tí ale tuto lin­ku tvůr­ci opět pře­ru­ši­li „pro­po­jo­va­cí situ­ač­ní scé­nou”, kte­rá téma bul­va­ri­zo­va­la a sklouzá­va­la tak k prvo­plá­no­vým vti­pům (při hle­dá­ní ztra­ce­né­ho kole­gy „pro jis­to­tu” zkon­t­ro­lu­jí i pro­stor tre­nek). Jak už bylo nazna­če­no, insce­na­ce se téma­tu vzta­hů mezi muži dotý­ká vel­mi zleh­ka, „klou­že po povrchu” a čas­to dochá­zí k jeho baga­te­li­za­ci. Prav­dě­po­dob­ně s cílem nikdy nepře­kro­čit kom­fort­ní zónu jak divá­ků, tak samot­ných per­for­me­rů. Pomy­sl­ným vrcho­lem klišé na téma „muž­ství” je pomě­řo­vá­ní ptá­ků (doslo­va) slo­že­ných po vzo­ru japon­ských ori­ga­mi do tva­ru labu­tě a striptý­zo­vě pompéz­ní odha­zo­vá­ní svlé­ka­né­ho oble­če­ní do pub­li­ka. To vše zakon­če­no muž­ským „troj­sto­jem” na rame­nou, jehož závě­reč­né posel­ství vyzně­lo do ztra­ce­na. Roz­pol­ce­né­mu před­sta­ve­ní odpo­ví­da­ly i růz­no­ro­dé divác­ké reak­ce. Někte­ří divá­ci pro­vo­lá­va­li uměl­cům ve sto­je slá­vu, mno­zí po prv­ní minu­tě potles­ku odchá­ze­li. Jatkám78 pat­ří bez­po­chy­by vel­ký dík za samot­nou plat­for­mu pro výstu­py zahra­nič­ních sou­bo­rů, jen je potře­ba začít brát v potaz, že jejich divá­ci by již jis­tě zvlád­li a oce­ni­li i dra­ma­tur­gic­ky nároč­něj­ší tituly.

Psá­no z reprí­zy 29.11. 2019 na Jatkách78

Bro­man­ce
Účin­ku­jí­cí Beren D’A­mi­co, Louis Gift, Peter Shi­r­ley
Režie Eddie Kay
Pre­mi­é­ra: 2014

 

Publikováno
V rubrikách Recenze

Od Kateřina Korychová

Bakalářské studium ukončila na oboru Divadelní věda na FF UK prací Dramaturgie českého nového cirkus – Tvorba Elišky Brtnické v roce 2019. V současné době pokračuje v navazujícím magisterském studiu na katedře Divadelních a filmových studií na FF UP. Praxi získává psaním recenzí a textů pro internetový magazín Taneční aktuality, Cirqueon – centrum pro nový cirkus a Divá báze. V roce 2019 se stala součástí elévského programu Českého rozhlasu a kulturní sekce studentského radia UP AIR.