Menu

Silné Odhodlání tanečnice Jany Vrány

Silné Odhodlání tanečnice Jany Vrány
foto: Jiří5

Jana Vrána své představení uvozuje sebeironicky krákáním vran. Dobře se to hodí k úvodní scéně v duchu komiksové mystiky. Jana Vrána (nebo její scénická hrdinka) se v tomto představení odhodlává k vykročení do nové životní etapy; cesta k ní povede skrze fyzické vysílení.

Síla odhodlání je uvěřitelná skrze charisma tanečnice. O Janě Vráně, jedné z našich nejcharizmatičtějších tanečnic, se dá vskutku říci, že má „odhodlané tělo“ (tak jak ho definuje Slovník divadelní antropologie v interpretaci Eugenia Barby a Nikoly Savareseho). Začáteční sekvenci, která vypadá jako jevištní ztvárnění nějaké tarokové karty či komiks s mystickým nátěrem, ukončí maskovaná tanečnice s mečem v ruce sekem do vajíčka, visícího uprostřed scény. - Rozbití vajíčka by měl být šok. Není. Je trochu malé, není krásné a nepůsobí křehce; nemáme důvod ho litovat. I kostým a maska působí trochu šmucik.

V krajině komiksové estetiky víceméně zůstáváme i v následující sekvenci, která se odehrává v scénografii tvořené počítačovou grafikou. Na pozadí velkoplošně promítané grafiky se tanečnice vysiluje jako v posilovně či na hodině aerobiku. Z partií, v nichž se hrdinka fyzicky autenticky vysiluje, vyzařuje odhodlání nejvíc. Vidíme tu také prvky aerobiku (možná i s jakýmsi kritickým ostnem směrem k jeho mechanické podstatě?).

Poté atmosféra zhoustne; tanečnice už není komiksovým panáčkem, ale ženou. Ve vrcholné scéně ji vidíme ve velmi expresivním, až naturalistickém tanci u zdi; má drtivý problém. Nikde není explicitně pojmenován, je jen jasné, že je důvod z něho vykročit.
Představení nicméně uhne stranou, když je do scenáře vložena filmová část, jednak nesourodá, ale především příliš explicitní. Vidíme v ní utrpení atraktivní hrdinky v apartním interiéru. Právě touto explicitností – a jakousi dekadentní film-star apartností – je vložený film v celku představení omylem.

Nejpřesvědčivěji a nejsilněji působí Jana Vrána svou fyzickou prezencí, svou silou, houževnatostí a charismatickým výrazem. Jejímu Odhodlání/Resolution věříme. Postava jí ztvárněná je silná; je jasné, že to dá. A že Jana Vrána najde sílu přehodnotit ještě trochu dramaturgii.
P.S. Opět se uplatnily magické dveře magického prostoru NoD. Ještě jsem je neviděla tak nádherně nasvícené!

Na celou fotogalerii se můžete podívat ZDE: http://j5.cz/fotky/jana-vrana-resolution.

Nina Vangeli

Taneční publicistka, absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (obory divadelní věda, ruská, francouzská a česká literatura; dva ročníky literární komparatistiky - do zákazu působení prof. V. Černého na Filosofické fakultě). Publikační činnosti se směla věnovat až po změně režimu v roce 1989. Zaměřuje se zejména na současný tanec, alternativní divadlo a cross-over. Přispívala do řady kulturních periodik jako A2, Divadelní noviny, Svět a divadlo, do kulturní rubriky Lidových a Hospodářských novin a rozhlasu (stanice Vltava) a dalších. V letech 2000-2004 byla šéfredaktorkou revue pro současný tanec Taneční zóna/Dance Zone, dnes je jejím Senior Editorem. Byla dlouholetá vedoucí neoficiální (a nevítané) skupiny fyzického divadla Studio pohybového divadla v sedmdesátých a osmdesátých letech. V devadesátých letech vytvořila i několik operních režií. 

Prodej & Předplatné

Log In or Sign Up

Log in with Facebook

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?