Festival Za dveřmi začal doslova plamenně a organizátoři snad nemohli v lepší start ani doufat. Švédská cirkusová trupa Burnt Out Punks totiž svou nesmírně vtipnou a provokativní cirkusovou lumpárnou The Stockholm Syndrome rozpálila publikum na Výstavišti Holešovice doběla.
The Stockholm Syndrome měl sice paramatetry pouliční, cirkusové show, přesto v sobě nesl řadu dalších kvalit. To, že všichni členové ansámblu byli zdatní artisté, snad nemá ani smysl připomínat. Co ovšem vynikalo, byl jejich smysl pro humor, herecké nadání a proomyšlená, celou inscenací důsledně vedená stylizace. Byl na ní vidět silný vliv estetiky osmdesátých a devadesátých let, zároveň jakási záliba v brakových žánrech od postapokalyptických béček po horory i porno. Komiksová a filmová stylizace na pomezí Millerova Mad Maxe, ultrapříšerného propadáku s Pamelou Anderson Barb Wire a atmosféra raných koncertů německých Rammstein se snoubí (alespoň podle fotografií) i v jejich dalších, úchylných kabaretních pásmech.
V The Stockholm Syndrome na jevišti vystoupí impresário Inferno (Nalle Laanela) napresovaný do rudých kožených kalhot s červeným SM hrudním postrojem a červenými lodičkami. Obluzuje publikum, s některými diváky si nechá udělat selfie. Charismatický moderátor postupně představuje celou fantaskní partu tvořící dvojice artistek Smooth Operator a Parasite, animální běs The Animal, pyroman a chronický sapér El Generale, obojetný (rakouský) přízrak Pom Fritzl olizující motorové pily, nemrtvý samuraj Beanzii Hump a prostoduchý ghúl The Gimp. Vyšinutou skupinu korunuje DJ Leather Baron v obleku se zebrovým vzorem a zálibě v plamenometech. Show je rozvržená tak, aby každá z postav měla svůj vrcholový, sólový výstup, který zároveň posouvá dopředu jemnou příběhovou linii. Ta ovšem nepůsobí jako nutná vycpávka tmelící jednotlivá čísla dohromady. Vše vede k poentě, že se diváci stávají rukojmí aktérů – nutno dodat, že rádi a bez odporu. Na jeviště se totiž vyškrábe policista s odhodláním zrušit veškeré „hořlavé akce”. Inferno mu zprvu lže a poté, co policajt lež prokoukne — Inferno přijde s jinou fintou — nechá rozdováděné publikum, aby se samo označilo za jejich vězně.
Filmové aluze nezůstávají ve vizuálu, ale dostávají se do hudební dramaturgie. „Soundtrack“ k inscenaci obsahuje exluzivní položky (Massive Attack, Juno Reacotr, Rammstein i další) a vybavují se při něm odkazy na zásadní filmová díla devadesátých let – Pí Darrena Aronofského, Lost Highway Davida Lynche nebo Matrix (tehdy) bratří Wachowských. Libost z hudebního doprovodu se překlápí také do inscenační roviny, protože každá ze skladeb platí za podklad pro výstřední akce. Použití hořícího biče není asi v show plné plamenů, výbuchů, rachejtlí a petard žádným překvapením, ale když začne bytost nejasného pohlaví s dvěma pevně spletenými drdoly olizovat zapálené motorové pily a pak s nimi žonglovat, lať bizarnosti jen zvyšuje. Nepřekvapí ani to, že ve The Stockholm Syndrome si postava The Animal nasadí pás na strapon, ale místo umělého genitálu pobíhá po jevišti s připevněným parožím. Na něm má napíchané zápalné fáče. Podobně obskurního kousku se dopouští postava El Generale, který se podobně jako Henri Houodini nechala zavřít v řetězech do barelu plného vody s hořící hladinou.
Jarmareční a strhující dovádivost přitom není prvoplánově podbízivá a z ostřejšího i přístupnějšího humoru je evidentní, že se soubor Burnt Out Punks nebere vážně a do akce jde natvrdo.
