Menu

Machovo TOP 3 ze Spring Forward 2016

Machovo TOP 3 ze Spring Forward 2016
foto: Martin Macháček

Letošní Aerowaves Spring Forward se ke štěstí české odborné veřejnosti i díky obrovskému nasazení týmu kolem Tance Praha a České taneční platformy podařilo realizovat právě u nás, konkrétně v Plzni. V rámci populárního formátu „Editors‘ Choice“ vybírám tři (spíš čtyři) nejlepší (kvůli objektivitě zahraniční) inscenace. Většinu z nich pojí extrémní soustředění a práce s časem i tělem.

1. 1. Le Récital des Postures (Yasmine Hugonnet ARTS MOUVEMENTES / MARRAFA vzw)
Sólo švýcarské tanečnice a minimalistické choreografky Yasmine Hugonnet Le Récital des Postures nejen svým umístěním v programu působilo jako naprosté zjevení. V podstatě druhé festivalové představení si kvalitou a extrémním základem nalezlo rovnocenného partnera až na závěr. Subtilní tanečnice leží shrbená na jevišti v propnutí podobném jogínské pozici. Velmi pomalu se zvedá a svléká. Její pohyb definuje zcela nové vnímání času a její zpomalení se zrychluje rozvážně a po celou dobu trvání inscenace. Při tom neudělá nic, coby pomalu vzrůstající tempo narušovalo. Nahá, osamělá na bílé scéně, bez hudby, zůstává uzavřená v precizní kreaci jako vyvolávač démonů při rituálu. S rostoucí dynamikou bere do hry rekvizity - své dlouhé vlasy, které všemožně vkládá mezi prsty na noze, až si nakonec z PET lahve vystaví na hlavě platformu, kolem které si vlasy omotá. Inscenací je kromě plynulého pohybu v hraničním výkonu tanečnice vedená naprosto unikátní dramaturgická linie.

1. 2. Elvedon (Christos Papadopoulos - Leon & the Wolf)
Šestice tanečníků pod vedením řeckého choreografa Christose Papadopoulose rozehrává matematickou hříčku. Jejich trajektorie, ať už individuální nebo skupinové jsou jako virtuózní práce vyšinutého zdrogovaného tatéra, který s umanutou přesností pokrývá kůži matematickými vzorci. Co spojuje Elvedon s Le Récital des Postures je koncentrace. Tanečníci jsou totiž v neustálé tenzi i v momentech, kdy se nepřemisťují. S rytmickými skoky „pumpují“ napětí na místě stejně jako jemně kloužou po povrchu vertikálně, horizontálně i diagonálně. Každý nový, velmi jednoduchý choreografický prvek (např. upažení) dodává do vzorce novou veličinu. Papadopolus dosahuje s „absolutní jednoduchostí absolutního efektu“.

 

2. AU (CUBe / Christian UBL / Cie Ornithorynque / Kylie Walters)
AU jako Australia, AU jako Austria, AU jako autistické zvolání radosti, AU jako záznam zvuku lámání vazu původní kultury koloniální správou. Performance obsazená trojící výjimečných a výlučných podivínů (Christian Ubl, Kylie Waters a hudebník Seb Martel) v sobě mixovala tanec, vynikající živou hudbu místy připomínající majstrštyky německé industriální legendy Einstürzende Neubauten, rozpustilost, ale hlavně absurdní, černý humor. Crossover plný překvapivých momentů, situačně podvratných hrátek s národními symboly s velmi jasným antinacionalistickým ostnem píchal nejedno kulturní svědomí.

 

3. Douglas (Robbie Synge)
Performance Douglas jsou jako deník outsidera, který se ztratil na scéně a hledá východiska vlastního bytí jak na scéně, tak na světě. Robbie Synge ve velmi tragických a nesmírně úsměvných akcích interpeluje diváckou trpělivost. Začíná jako socha stojící na roli baletizolu podepřené závažím a židlemi. Tváří se nesmírně vážně, ale jakmile z role sletí a celá konstrukce jej pohřbí, začíná jeho strastiplná cesta skrze performanci, kde se mu nedaří vůbec nic. Vytváří nejrůznější kladky a s výrazem raněného koloucha se zas znovu stává obětí svých prostorových experimentů. Snaží se na roli udržet rovnováhu, když na ní jezdí po prostorné hale plzeňské Papírny a málem se nabodne na reflektor před ním. Ovazuje se provazy a tančí s židlemi, jedná jako „McGyver šílenství“. Kromě Syngova bizarního počínání provokuje rozlehlý hudební koutek, ve kterém trůní muzikant David Maxwell obklopený přehršlí nástrojů. V jakési elegii, kupletu za Douglase, ale také za veškeré outsiderství i jeho kouzlo, zpečetil jeho osud.

 

Martin Macháček

Editor internetové verze časopisu Taneční zóna. Absolvent Katedry divadelních studií FF MU v Brně, dlouhodobě spojený se studentskou platformou divadelní kritiky RozRazil online, exredaktor Českého rozhlasu Wave, občasný přispěvatel do Divadelních novin, časopisu A2 a nedávno i festivalových zpravodajů (např. Divadelní Flora Olomouc) či jejich příležitostný vedoucí (např. OST-RA-VAR, Setkání/Encounter Brno). Tři sezóny působil jako člen dramaturgické rady České taneční platformy. Jeho hru Storáče uvedla Stará Aréna Ostrava. Zakladatel několika divadelních skupin (PuMoWo a MeNe KeKeL), která se řídí heslem: "Divadlo, které nic nedělá, nic nepokazí." 

Prodej & Předplatné

Log In or Sign Up

Log in with Facebook

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?