Menu

Aktuální číslo

СНПЧ А7 Смоленск, обзоры принтеров и МФУ

Co se dočtete v Taneční zóně 1/2019?

Je pantomima tanec, kdo jsou její představitelé a jaké jsou její aktuální podoby u nás, ptá se chystané číslo Taneční zóny 1/2019. Úvodní text – tradiční Brány vnímání – o podobách současné české pantomimy a nonverbálního pohybového divadla napsal vedoucí Katedry nonverbálního divadla pražské HAMU Adam Halaš. S nejznámějším současným českým představitelem moderní pantomimy Radimem Vizvárym mluvila Jana Soprová, jeho inscenaci Sólo aneb Příběh pantomimy analyzuje prof. Ctibor Turba. Jana Soprová připravila i obsáhlý životopisný rozhovor s nejvýznamnějším slovenským mimem minulého století, loni osmdesátiletým Milanem Sládkem. Sládek začínal v padesátých letech v legendárním D34 E. F. Buriana, později emigroval a se svým uměním procestoval celý svět. Moderní pantomimou dokonce „infikoval“ divadelníky až v daleké Asii. S jeho uměním se můžeme seznámit 3. června, kdy bude se svým sólovým projektem Křížová cesta hostovat v Sále Bohuslava Martinů v budově HAMU na Malostranském náměstí. Nezapomínáme ani na teorii a reflexi moderní pantomimy dvacátého století. O třech knihách věnovaných osobnostem mimu minulého století – Francouzi Etiennu Decrouxovi, profesorce Jiřině Ryšánkové a profesoru Ctiboru Turbovi, jež koncem roku vydala brněnská JAMU, píše Ladislava Petišková.

 

Dalším tématem Taneční zóny 1/2019 je letošní Česká taneční platforma, o níž úvodní text napsala Nina Vangeli. O vítězném pohybovém eseji PLI píše a rozhovor s jeho autorem, performerem Viktorem Černickým připravil editor webových stránek Taneční zóny Martin Macháček.

 

Pokračujeme také v loni započatém mapování regionálních českých baletních scén. Po Ostravě, Brnu a Plzni se tentokrát věnujeme Českým Budějovicím. O tamějším baletním souboru a jeho historii píše baletní odborník a blízký spolupracovník Taneční zóny Roman Vašek, rozhovor s šéfem baletu Lukášem Slavickým připravila Libuše Hronková.

 

A začínáme nový celoroční seriál zabývající se divadelní antropologií. Po dvouletém mapování cest tance z Afriky přes Severní a Jižní Ameriku, Blízkou Asii a Dálný Východ až do Evropy Stanislava Slavického se tento rok zaměříme na antropologické příběhy dvacátého století, jež inicioval tvůrce krutého divadla Antonin Artaud a jež sepsal Polák Leszek Kolankiewicz, průkopník divadelní antropologie a tvůrce varšavské školy antropologie podívaných, ředitel Varšavské university (2002-2012) a Centre de civilisation polonaise na Sorbonně (2012-2016). Seriál speciálně pro Taneční zónu připravila vysokoškolská pedagožka, teoretička a kritička Jana Pilátová.

 

Čtěte a kupujte Taneční zónu, revue, která se věnuje pohybovému umění ve všech jeho podobách a přístupech do hloubky. Fundovaně, čtivě a atraktivně. První letošní číslo vyjde koncem května, další chystáme na začátek letních prázdnin.

Taneční zóna přináší bohatý vhled do historie i aktuálního dění ne jen v zóně baletu a contemporary dance, ale i fyzického divadla a aktuálních trendů performing arts u nás i ve světě.

A to za pouhých 99 Kč.

LÍBÍ SE VÁM A ZAJÍMÁ VÁS TANEČNÍ ZÓNA? PŘEDPLATNÉ NEPOČKÁ! REVUE TANEČNÍ ZÓNA SI MŮŽETE PŘEDPLATIT !!! ZDE !!!

 

 Taneční zóna byla podpořena

 

 

 

Prodej & Předplatné

Log In or Sign Up

Log in with Facebook

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?