Japonský tanečník Min Tanaka připravuje pro Divadlo Archa nové představení s osmi performerkami nazvané A Body (Tělo). Po dlouhé době opět spolupracuje s evropskými umělci, které si vybral během prosincového konkurzu. Nový projekt Tanaka věnuje autenticitě těla jako nástroje mezilidské komunikace. Premiérovou sérii uvede Archa 19., 22. a 23. června.
V nové choreografii se Tanaka vrací do prehistorie. Do časů, kdy lidé nepoužívali jazyk a neměli jiný nástroj komunikace. Z potřeby komunikovat s ostatními lidmi a s okolní přírodou tak vznikl tanec. Tento tanec zůstal zakódovaný v lidských tělech jako kód pravdivého vztahu. „V představení A Body figuruje bezejmenné tělo jako nástroj komunikace, jako znak přináležitosti k lidskému druhu“, říká letos dvaasedmdesátiletý Tanaka. On sám se na scéně objeví společně s osmi performerkami. Mezinárodní obsazení vzešlo z konkurzu, který se odehrál v prosinci loňského roku v Praze. Ženskou převahu označuje Tanaka spíše za náhodu, která přinesla silné téma.
„Stále žijeme ve společnosti, která je řízena muži. Kdysi existovala společenství, kde tomu bylo naopak. Díváme se zpět a ptáme se, co se to stalo s našimi těly? Ve válkách byly a jsou ženy vždy obětmi. Vojáci jsou většinou muži a plní rozkazy velitelů. Ženy zůstávají doma a musí existenční situaci řešit samy. Muži — vojáci jsou posíláni na smrt, ženy musí projevit svou trpělivost. Jsou zodpovědné za přežití, za zachování rodu. Naše historie je založena na podřizování si lidských těl, zabíjení, nenávisti. Naše existence je vždy spojena s tělem. Tělo je život. Je pravdou samo o sobě“, řekl na úvod zkoušek Tanaka.
Ondřej Hrab, který spolupracuje s Tanakou přes třicet let, jej doplňuje: „Tanakův tanec je založen především na extrémním vnímání prostoru a času. Jeho tělo je seismograf, který reaguje na všechny tektonické impulzy našeho duchovního prostředí. Min svým tancem relativizuje všechny zákony fyziky a vytváří báseň těla. Je to tanec bez formy, plný neočekávaných událostí a zároveň silně zakořeněný v zemi. Jeho gesta pochází ze zemědělské práce, které se věnuje již několik desetiletí na své farmě v srdci japonských hor. Po dlouhém období, kdy tančil jen v sólových představeních nebo v duetu s Rin Ishiharovou, se Min Tanaka rozhodl vytvořit pro Archu taneční inscenaci s evropskými umělci. Po čase tak navazuje na tři verze projektu Grimm Grimm, které vytvořil v druhé polovině devadesátých let s českými umělci, jako jsou Iva Bittová, Vladimír Javorský, Zuzana Sýkorová a další.“
V Praze poprvé vystoupil Min Tanaka v roce 1984. Jeho tehdejší tajné vystoupení viděla jen hrstka zasvěcených diváků. Od té doby se stal pro mnohé v České republice živou legendou a výrazně ovlivnil řadu českých umělců. Pražské publikum mělo unikátní možnost pravidelně sledovat vývoj Tanakovy umělecké tvorby. Pověstná se stala jeho vystoupení v klubu Na Chmelnici, tajná představení ve Zbrašovských aragonitových jeskyních (1985, 1988), série představení Svěcení jara v Národním divadle v roce 1992, či ve společném vystoupení s Johnem Calem při otevření Divadla Archa v roce 1994. Min Tanaka rovněž tančil uprostřed proudu řeky Vltavy při slavnostním znovuotevření Divadla Archa po povodni v říjnu 2003. V roce 2005 bylo představení Standing On the Edge (Stát na hraně) Tanakovým příspěvkem k Andersenovské sezóně, v Arše následně vystoupil v květnu 2012 v sólu Locus Focus a duetu Step into the Shadow. U příležitosti oslav dvacátého výročí Archy vytvořil v červnu 2014 na Rohanském ostrově představení pod širým nebem nazvané Šťastný strom. Vloni vystoupil v Arše s představením Destination of the Stone. V březnu tančil v instalaci probíhající výstavy fotografií Keiičiho Tahary v Národní galerii.
A Body
Koncept, scénografie a režie: Min Tanaka
Dramaturgie: Ondřej Hrab
Hudba a zvuková instalace: Nao Nishihara and Jan Burian
Světelný design: Pavel Kotlík
Vytvořili a tančí: Ana Leonor Ladas (Portugalsko), Grete Smitaite (Litva), Katarina Kadijevic (Česká republika), Nella Turkki (Finsko), Rin Ishihara (Japonsko), Tereza Krejčová (Česká republika), Věra Ondrašíková (Česká republika), Zuzana Pitterová (Česká republika) a Min Tanaka (Japonsko).
Premiérová představení 19., 22. a 23. června 2017 v Divadle Archa
Tři otázky pro Mina Tanaku
Když jste vypsal konkurz na představení A Body, žádal jste uchazeče, aby reflektovali vlastní situaci v dnešním světě. Jsme stále více svědky toho, že lži a znevažování pravdy vedou získání politické moci. Svět se přesouvá na velmi nebezpečnou cestu. Může na to tanec nějak reagovat?
Tanec jako takový na to reagovat nemůže. Ale naše těla reagují. My můžeme mluvit o naší situaci, ale to jsou jen řeči. Používáme k tomu jazyk. Mě trápí, jak jazyk ovládá tělo. Při konkurzu mě nezajímaly pocity tanečníků, pozoroval jsem jejich těla. A jejich těla jsou součástí společnosti. Tělo je nejbližší prostředí duše. Kdyby uchazeči mluvili o svém vztahu ke společnosti, tak bych jim nevěřil, protože řeč dnes ztratila důvěryhodnost. Zvlášť v politice jsme svědky, toho, že se dá slíbit úplně vše a všechny sliby zase lehce porušit. Jak potom můžeme věřit mluvenému slovu? V dávných dobách si lidé vytvořili jazyk pro důležitou komunikaci. Tehdy to byl upřímný a pravdivý nástroj výměny sdělení. Dnes tomu tak není. Pokud se naše tělo vzepře degradaci jazyka, je schopno skutečné komunikace.
Co znamená pro tělo tanec?
Tanec je neviditelný. Tanečník jej odhaluje pohybem svého těla. Vzniká něco mezi ním a publikem. Prostor, který se takto vytvoří, začne sám tancovat.
Může tanec odhalit pravdu ukrytou v těle?
Jen když budou lidé mít zájem dojít až tam, kde tanec vzniká. Historie tance sahá do prehistorie. Do časů, kdy lidé nepoužívali jazyk. Lidé neměli jiný nástroj komunikace. Tanec vznikl z potřeby komunikovat s ostatními lidmi a s okolní přírodou. Tento tanec zůstal zakódovaný v lidských tělech. Je to kód pravdivého vztahu.
Vstupenky za 350,- / studenti a senioři za 190Kč jsou v předprodeji v pokladně Divadla Archa a síti GoOut.
Informace pro média a akreditace:
Divadlo Archa
Pavlína Svatoňová
Tel. 739 077 956
pavlina.svatonova@archatheatre.cz